Zelenskyj, zmařené setkání na G7 a nástup digitálního finančního věku s příležitostí jak zvládnout přicházející krizi 2027

Zklamání na summitu G7

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před summitem G7 v Kanadě sebevědomě prohlašoval, že se na okraj jednání setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dohodne nákup amerických zbraní. Během návštěvy ve Vídni Zelenskyj novinářům řekl, že hodlá s Trumpem projednat „balíček obranných prostředků, který je Ukrajina připravena koupit“. Tato očekávání však narazila na realitu: Trump nečekaně odletěl ze summitu o den dříve kvůli eskalaci krize na Blízkém východě, takže k plánované schůzce nedošlo. Zelenskyj, který kvůli tomu vážil cestu přes půl světa, zůstal bez slibovaného jednání i bez příslibu dalších amerických zbraní – tuto diplomatickou blamáž označil za důkaz, že „diplomacie je teď v krizi“. Ukrajina sice získala na G7 novou vojenskou pomoc od Kanady, ale klíčová šance osobně přesvědčit Trumpa o prodeji moderních obranných systémů v hodnotě až 30–50 miliard dolarů jí proklouzla mezi prsty. Washington navíc zabránil společnému prohlášení G7 k Ukrajině – text prý byl „příliš protiruský“ a mohl ohrozit Trumpova jednání s Vladimirem Putinem. Epizoda tak ilustruje, jak nejistá je podpora Západu v době, kdy se mění geopolitické priority a vůle pomáhat Ukrajině není samozřejmostí.

Varovné hlasy před blížící se krizí

Nervozita ve světové ekonomice mezitím roste. Stále více expertů varuje, že globální finanční krize je na spadnutí – a to možná už v horizontu jednoho až dvou let. Známý investor a autor Robert Kiyosaki nedávno varoval, že USA mohou místo běžné recese směřovat do „Velké deprese“ – ještě horší krize než ve 30. letech. Poukázal přitom na rekordní zadlužení na kreditních kartách (Američané dluží přes 1,2 bilionu $), rostoucí národní dluh USA (už přes 36 bilionů $) i stoupající nezaměstnanost – to vše podle něj signalizuje blížící se finanční kolaps. Kiyosaki vyzývá veřejnost, aby se připravila investicemi do zlata, stříbra či Bitcoinu, které by mohly ochránit majetek v době otřesů. Podobně pochmurně se vyjádřil i přední český odborník na restrukturalizace Petr Smutný z PwC – v rozhovoru pro ekonomický deník E15 konstatoval, že Evropa současným tempem spěje do krize a „krize Evropy vypukne za dva roky“. Smutný upozorňuje, že evropské prostředí přetížené regulacemi a ideologií není nakloněno byznysu a inovacím, takže řada prozíravých firem už raději hledá příležitosti jinde (zmínil třeba přesun výrob do Saúdské Arábie).

Ani renomovaní světoví ekonomové nezůstávají pozadu – Nouriel Roubini, přezdívaný „Dr. Zkáza“ za své předpovědi krizí, tvrdí, že příští recese bude provázena stagflační dluhovou krizí. Podle Roubiniho se sejdou nejhorší prvky 70. let (vysoká inflace při stagnaci) a roku 2008 (předlužení a finanční kolaps) najednou, takže mohou akciové trhy spadnout i o 50 % oproti vrcholu. Ve své analýze varuje, že se „věci výrazně zhorší, než se zase začnou zlepšovat“. Podobný názor má i harvardský profesor a bývalý hlavní ekonom MMF Ken Rogoff, který upozorňuje, že současný obří deficit a dluh USA jsou neudržitelné: „představa, že dluhy jsou zadarmo, je absurdní“, řekl nedávno s tím, že kombinace vysokých schodků a zadlužení „zadělává na krizi, která si vyžádá výraznou korekci“. Tyto varovné hlasy, od investorů přes konzultanty po akademiky, se shodují na jedné věci – světová ekonomika balancuje nad propastí a čas na přípravu se krátí.

Digitální finance jako cesta z potíží

Na pozadí těchto hrozeb se vlády i centrální banky upínají k digitalizaci financí jako k možnému východisku a nové příležitosti. Technologická transformace peněz – od státních digitálních měn přes stabilní kryptoměny až po tokenizaci aktiv – má potenciál posílit ekonomiky a zmírnit dopady případné krize. Například ruský prezident Vladimir Putin na nedávném Petrohradském ekonomickém fóru vyzval ruskou centrální banku a vládu, aby urychlily zavedení digitálního rublu. Podle Putina je úkolem státu zajistit, aby používání digitálního rublu co nejdříve získalo masové rozšíření mezi občany, firmami i bankami. „Žádám centrální banku a vládu o co nejrychlejší dokončení potřebných procedur a stanovení termínu přechodu na novou etapu technologického vývoje finančního systému,“ prohlásil Putin v plenárním projevu. Pilotní fáze digitálního rublu v Rusku probíhá už téměř dva roky a základní operace (otevírání účtů, převody, platby) byly úspěšně otestovány. Moskva tím reaguje i na sankce a snahu snížit závislost na dolaru – digitální měna by mohla umožnit snadnější domácí i mezinárodní transakce, větší kontrolu nad finančním systémem a potenciálně obejít některé sankční překážky.

Také Spojené státy učinily významný krok směrem k regulaci digitálních financí. V červnu americký Senát drtivou většinou 68:30 schválil zákon GENIUS Act (Guiding and Establishing National Innovation for US Stablecoins Act), který vůbec poprvé na federální úrovni upravuje pravidla pro tzv. stablecoiny – kryptoměny vázané na hodnotu fiat měn (typicky dolaru). Tento průlomový bipartijní zákon stanoví, že stablecoiny mohou vydávat licencované subjekty a musí být kryté rezervami v poměru 1:1 kvalitními likvidními aktivy (např. hotovostí nebo státními dluhopisy). Zároveň zavádí dohled nad emitenty stablecoinů a zakotvuje práva držitelů na výměnu tokenů za dolary, čímž má ochránit uživatele a omezit rizika v tomto odvětví. Proponenti v čele se senátorem Billem Hagertym argumentují, že přijetí GENIUS Act posílí pozici amerického dolaru v digitální éře a pomůže USA udržet náskok před konkurencí (zejména Čínou, která pilně testuje digitální jüan). „Senát právě schválil neuvěřitelný zákon, který z USA udělá nesporného lídra v oblasti digitálních aktiv,” pochvaloval si Trump na své síti Truth Social   a vyzval Kongres, aby mu zákon „okamžitě – bez odkladů, bez dodatků“ poslal k podpisu. Pokud legislativa projde i ve Sněmovně reprezentantů, vytvoří stabilní rámec pro inovace v oblasti kryptoměn, aniž by ohrozila finanční stabilitu – což je klíčové vzhledem ke sílící globální konkurenci v digitalizaci financí. Spojené státy tak dávají najevo, že fixace peněz na nové technologie (od plateb v reálném čase po digitální dolary) je strategickou prioritou pro udržení ekonomické dominance.

Tokenizace a hybridní blockchainy: budoucnost financí

K digitalizaci financí směřuje i bojující Ukrajina, která hledá způsob, jak modernizovat ekonomiku navzdory válečné zátěži. Skupina poslanců vedená Jaroslavem Železňakem předložila v červnu návrh zákona, jenž by umožnil centrální bance Ukrajiny zahrnout kryptoměny (např. Bitcoin) do národních zlatých a devizových rezerv. Podle Železňaka tento krok neodporuje mezinárodním závazkům země a Národní banka Ukrajiny by díky němu získala pravomoc rozhodnout o načasování a objemu zařazení digitálních aktiv do rezerv. Ukrajina už ostatně určitý „kryptoměnový polštář“ má – ke konci roku 2024 disponovala zhruba 46 351 bitcoiny (v hodnotě ~4,8 mld. dolarů), získanými hlavně ze zabaveného majetku, darů a válečných sbírek. Nyní by se tyto držené kryptoměny mohly stát oficiální strategickou rezervou státu. Záměr vytvořit rezervu v Bitcoinu vítají i lidé z oboru – regionální ředitel kryptoburzy Binance Kirill Chomyakov označil návrh za pozitivní krok, který ale bude vyžadovat změny řady zákonů. Pokud by byl zákon schválen, Ukrajina by se zařadila mezi průkopníky integrace kryptoměn do státních financí. To by jí mohlo pomoci diverzifikovat rezervy v době, kdy se tradiční měny potýkají s inflací a geopolitickými riziky, a současně přilákat inovativní firmy a investory ochotné podílet se na poválečné obnově země.

Celkově tak probíhá trend sbližování tradičních financí a technologie blockchain. Začíná se prosazovat koncept tzv. CeDeFi (Centralized Decentralized Finance neboli centralizovaně-decentralizované finance), který představuje hybridní přístup kombinující to nejlepší z decentralizovaných a centralizovaných finančních systémů. Cílem CeDeFi je najít kompromis mezi volností a inovacemi DeFi (decentralizovaných financí na blockchainu) a stabilitou a regulacemi CeFi (tradičních centralizovaných financí). Prakticky to znamená, že na decentralizované platformy se dosadí prvky důvěry a kontroly – například ověření validátoři a institucionální dohled – aby transakce a produkty splňovaly zákonné požadavky a chránily uživatele. Myšlenka decentralizace zůstává zachována, ale uživatelé jsou chráněni zapojením důkladně prověřených kontrolních orgánů , vysvětluje ve svém blogu česká fintech platforma XIXOIO. CeDeFi tak umožňuje tradičním finančním institucím a firmám vstoupit do světa kryptoměn s jistotou, že jsou dodržovány veškeré regulační standardy. Zároveň poskytuje most pro rozšíření inovací – například chytrých kontraktů, tokenizace či okamžitých plateb – do mainstreamového finančního prostředí, aniž by bylo nutné obětovat požadavky na transparentnost nebo naopak na compliance. Hlavní ekonom ČNB Alexis Derviz v této souvislosti upozornil, že DeFi má obrovský potenciál zlevnit a zrychlit finanční služby, ale bez zakomponování některých prvků centralizace a omezení rizik nezíská důvěru široké populace. Hybridní model CeDeFi by mohl být oním řešením – otevírá decentralizované finance širokému publiku za přísného dohledu regulátorů a tím dává blockchainovým technologiím šanci na masové přijetí.

Šance pro Česko: nezaspat digitální revoluci

Probíhající digitální revoluce ve financích představuje výzvu i příležitost pro Českou republiku. Vzhledem k historicky silnému finančnímu sektoru a kvalitní IT infrastruktuře má Česko šanci stát se centrem inovací v oblasti regulované tokenizace a fintech. Klíčové však bude, zda dokáže držet krok s legislativními změnami a přilákat či udržet odborníky, kteří novým technologiím rozumějí. Pokud by české prostředí zůstalo nepřátelské inovacím a příliš svázané zastaralými předpisy, hrozí, že talentovaní specialisté i progresivní firmy odejdou tam, kde jim nebude házeno klacky pod nohy – typicky do USA nebo jiných zemí vstřícných k fintech byznysu. „Přestaňte si chránit své malé hřiště, jinak byznys uteče do USA,“ varoval Čechy špičkový ekonom na nedávné konferenci v Praze. Připomněl, že nejhodnotnější a nejvíce inovativní firmy světa už dnes nesídlí v Evropě, ale ve Spojených státech či Číně. Evropské ekonomiky navíc čekají obří výdaje (například na obranu) v době, kdy jejich růst zaostává – peníze by i byly, problém je spíš neochota ke změně a zaběhnutá byrokracie. Česká republika by si z tohoto varování měla vzít ponaučení. Blíží se nová vláda a s ní i nutnost zavádět moderní systémy – od elektronizace státní správy přes digitální měnu centrální banky až po právní rámec pro tokenizaci firemních akcií či komodit. Budeme-li spolupracovat s odborníky a průkopníky v oboru, můžeme tuto transformaci zvládnout a těžit z ní výhody. Pokud ne, hrozí, že propásneme příležitost a necháme si ujet vlak, který zaveze finanční svět do digitální éry. V sázce není nic menšího než naše konkurenceschopnost a prosperita v nadcházejícím „hybridním“ finančním vesmíru – vesmíru, kde se klasické finance propojují s blockchainem a kde odvaha inovovat může rozhodnout o vítězích a poražených příští dekády.

Zdroje:

1.        Reuters – Zelenskiy leaves G7 with no Trump meeting or fresh arms support from US. Popisuje, jak Zelenskyj na summitu G7 nedostal možnost jednat s Trumpem, který odjel dříve kvůli krizi na Blízkém východě: https://www.reuters.com/world/china/ukraines-zelenskiy-seek-g7-support-trumps-early-exit-puts-dampener-summit-2025-06-17/#:~:text=left%20the%20Group%20of%20Seven,Donald%20Trump%20for%20more%20weapons

2.        The Guardian – Ukraine left in lurch as Trump rushes out of G7 without meeting Zelenskyy. Detailně líčí, že Trump opustil G7 předčasně a zmařil tak plánovanou schůzku se Zelenským, jenž chtěl projednat nákup amerických zbraní: https://www.theguardian.com/world/2025/jun/17/g7-trump-zelenskyy-meeting-ukraine#:~:text=Ukrainian%20diplomats%20have%20been%20left,Iran%20conflict

3.        Anews – Zelenskiy plans to discuss weapons purchases with Trump on G7 sidelines. Zpráva agentury Reuters citovaná Anews, v níž Zelenskyj před summitem G7 prohlašuje, že hodlá s Trumpem jednat o balíčku zbraní, které je Ukrajina připravena koupit: https://www.anews.com.tr/world/2025/06/16/zelenskiy-plans-to-discuss-weapons-purchases-with-trump-on-g7-sidelines#:~:text=Zelensky%2C%20who%20is%20visiting%20Austria%2C,the%20sidelines%20of%20the%20meeting

4.        Economic Times – Robert Kiyosaki warns of a ‘Greater Depression’ in 2025. Shrnutí varování investora Roberta Kiyosakiho: upozorňuje na rekordní dluhy Američanů, rostoucí nezaměstnanost a obří státní dluh USA jako signály blížící se krize a radí investovat do zlata, stříbra či Bitcoinu: https://economictimes.indiatimes.com/news/international/us/robert-kiyosaki-warns-of-a-greater-depression-in-2025-why-investing-in-bitcoin-gold-and-silver-could-save-your-wealth-as-u-s-debt-and-unemployment-surge/articleshow/120701803.cms?from=mdr

5.        E15.cz – Krize Evropy vypukne za dva roky, říká Smutný z PwC. Rozhovor s Petrem Smutným (PwC) z 30.5.2025, kde predikuje příchod velké krize v Evropě do dvou let a kritizuje evropské prostředí brzdící byznys inovace: https://www.e15.cz/rozhovory/krize-evropy-vypukne-za-dva-roky-prozirave-firmy-uz-budou-davno-v-saudske-arabii-rika-smutny-z-pwc-1424916#:~:text=Krize%20Evropy%20vypukne%20za%20dva,v%C2%A0Saúdské%20Arábii%2C%20říká%20Smutný%20z%C2%A0PwC

6.        NourielRoubini.com – A Stagflationary Debt Crisis Looms. Analýza Nouriela Roubiniho (29.6.2022) varující, že další recese přinese kombinaci stagflace a dluhové krize; Roubini píše, že situace se „ještě hodně zhorší, než se zlepší“ a odhaduje možný pád akcií až o 50 %: https://nourielroubini.com/a-stagflationary-debt-crisis-looms/#:~:text=The%20next%20crisis%20will%20not,is%2C%20a%20stagflationary%20debt%20crisis

7.        Business Insider – ‘Economic heart attack’: 3 top experts detail how they see a possible US debt crisis unfolding. Obsahuje vyjádření profesora Kena Rogoffa, který upozorňuje na neudržitelný růst amerického dluhu a deficitu a říká, že aktuální politika „nastavuje scénu pro krizi vyžadující zásadní změnu“: https://www.businessinsider.com/us-debt-crisis-outlook-dalio-rogoff-ferguson-trump-tax-bill-2025-6#:~:text=Given%20Trump%27s%20current%20agenda%2C%20Rogoff,predicted%20prior%20to%20Trump%27s%20reelection

8.        TASS – Putin urges widespread use of digital ruble…. Zpráva z Petrohradského ekonomického fóra 20.6.2025: Putin žádá urychlení spuštění digitálního rublu do masového užívání a stanovení harmonogramu přechodu na nový digitální finanční systém v Rusku: https://tass.com/economy/1977545#:~:text=ST,SPIEF%29%20on%20Friday

9.        Kryptomagazin.cz – Trump chce okamžitě podepsat zákon GENIUS Act…. Článek (21.6.2025) informující o schválení zákona GENIUS Act americkým Senátem poměrem hlasů 68:30 a o výzvě prezidenta Trumpa k rychlému přijetí zákona. Popisuje, že GENIUS Act zavádí 1:1 krytí stablecoinů rezervami a má upevnit postavení dolaru v digitálním světě: https://kryptomagazin.cz/trump-chce-okamzite-podepsat-zakon-genius-act-tykajici-se-regulace-stablecoinu/#:~:text=Výzva%20prezidenta%20přichází%20krátce%20poté%2C,prezidentovi%20k%20podpisu%2C%20či%20nikoliv

10.      Binance/Cryptopolitan – Ukrajinský poslanec vede snahu o zahrnutí kryptoměn do národních rezerv. Zpráva (11.6.2025) o návrhu zákona na Ukrajině, který má povolit držení digitálních aktiv (jako Bitcoin) v národních rezervách. Uvádí, že Ukrajina měla k 12/2024 asi 46 351 BTC (~4,8 mld. USD) z darů a zabavených prostředků: https://www.binance.com/en/square/post/25480637581194

11.      XIXOIO blog – CeDeFi představuje ideální kompromis mezi centralizovanými a decentralizovanými financemi. Vysvětluje koncept CeDeFi (hybrid centralizovaných a decentralizovaných financí) – kombinace výhod DeFi s kontrolou a regulací CeFi. Zdůrazňuje zachování decentralizace při zapojení ověřených autorit, aby uživatelé byli chráněni a byly splněny regulatorní standardy: https://www.xixoio.com/blog/cedefi-predstavuje-idealni-kompromis-mezi-centralizovanymi-a-decentralizovanymi-financemi/#:~:text=Právě%20CeDeFi%20v%20tomto%20směru,všechny%20náležité%20finanční%20regulační%20standardy

12.      Hospodářské noviny – Přestaňte si chránit své malé hřiště, jinak byznys uteče do USA, varuje Čechy špičkový ekonom. Článek Ondřeje Housky (19.6.2025) referující o vystoupení předního ekonoma na konferenci v Praze. Ten upozornil, že EU zaostává v inovacích (největší firmy sídlí v USA/Číně) a varoval Česko, že pokud bude blokovat změny a „hlídat si své písečky“, odejde inovativní byznys jinam – zejména do USA: https://archiv.hn.cz/c1-67750940-prestante-si-chranit-sve-male-hriste-jinak-byznys-utece-do-usa-varuje-cechy-spickovy-ekonom