Udělej si token sám a levněji, aneb 6 chyb při implementaci regulované tokenizace – kutilský průvodce pro zlaté české ručičky

Proč i nejambicióznější projekty plné odborníků budou narážet a jak se vyhnout osudovým pastím?

Od Finkovy vize k realitě krachu

V prosinci 2022 Larry Fink na elitami celosvětově sledované konferenci DealBook v New Yorku prohlásil: „Tokenizace je budoucnost trhů.“ Od této chvíle se spustila lavina poptávky z celého světa. Informace se začaly šířit prostřednictvím BIS (Banka pro mezinárodní platby), EBSI (Evropská blockchainová infrastruktura), SWIFT Connectoru, Moody’s, ECB i komerčních gigantů jako BlackRock a sandboxů, které lákají odborníky ze všech koutů světa.

Tvrdá realita tři roky později: 

Z každých 100 projektů tokenizace přežije v produkčním prostředí jen nepatrný zlomek. A ti, co přežijí, často končí podobně jako firmy během dot.com krachu – bez platících zákazníků, protože mají špatné nastavení, nulově vyřešené incentivy a motivace, a hlavně zcela pro trh neuchopitelné případy použití.

Přitom současné sandboxy, které rostou jako po dešti, jasně říkají: žádné kryptoměny ani stablecoiny nás nezajímají, máme zájem jen o solidní projekty založené na pevných základech DLT a standardů regulované tokenizace.

Otázka tedy zní: 

Budete mezi těmi, kteří pochopí pravidla hry, nebo skončíte jako další příběh o tom, „jak jsme to měli dobře promyšlené, ale…“?

CHYBA #1: Česká „kutilská mentalita“ – ignorování komplexity systému

„Udělej si sám a levněji“ – česká mantra kutilů, která v tokenizaci zabije každý projekt.

Zatímco v Americe se garážové firmy podporují proto, aby dělaly chyby a kapitál to akceptuje, v Česku se nejprve vyrábí, chyby se nesmí stát, a teprve potom se jde na trh řešení nabízet. Tento přístup je v elitních financích sice sympatický – tam se prostě chyby stát nesmí, nebo pokud ano, tak nesmí být fatální, ale současně vylučují možnost učit se a růst.

Problém je, že česká povaha ne vždy dokáže chápat míru detailu a hloubku, kterou je nutné ctít, aby po rozjezdu řešení nenarazilo na slepou uličku tam, kde zákazník začíná nabírat důvěru. To už je zpravidla pozdě.

Současně je – podobně jako svíčková s knedlíkem – českou klasikou, že lidé zjednodušují realitu do formálních modelů, kategorií a teorií, což je u komplexních systémů fatální. Nassim Taleb o tom hovoří jako o „naivním racionalismu“ – takto zjednodušená realita nedokáže vystihnout složitost, nejistotu a náhodnost skutečného světa.

Tento jev se zdaleka netýká jen státních a polostátních firem, které mají dostatek času a za případný neúspěch neručí „vlastní krví“, ale také soukromého kapitálu, kterému chybí jak vědomosti, tak informace. Bez pochyby se v takovém přístupu „udělám si sám a levněji“ utopí hromady peněz i naivní představy těch, kteří je do podobných projektů vloží.

CHYBA #2: Chybějící incentivy a motivace – smrt systému v zárodku

Nejde jen o to udělat věci levnější, rychlejší nebo výdělečnější. Je nutné vytvořit modely, které ukáží, kdo je tím, kdo novému systému umožní vyrůst, kdo jej podpoří, a současně to dokáže tím, že tokenům přidá svou přidanou hodnotu a tím zvýší jejich hodnotu.

Inovace a transformace nespočívá „jen“ v tom dělat věci stejně, ale také v tom dát úředníkům a všem těm, kdo se pohybují ve státní správě či polostátních firmách, možnost na této transformaci vyrůst.

Takto se ministerstvům, odborníkům a úředníkům předá část zodpovědnosti, a pokud ji ustojí, musí za ni – podobně jako trh – získat také férové ohodnocení. Komu by se chtělo zvýšit pracovní nasazení, nastražit uši a smysly, když ve finále na transformaci vydělá „jen“ trh?

Nové systémy musí od počátku myslet i na tyto lidi, a to bez klišé typu „vždyť je platíme z našich daní, tak co by chtěli“. Základ transformace je změna myšlení. Aby v systémech lidé chtěli fungovat, musí systém reflektovat jejich přání i potřeby tak, aby je mohli naplňovat.

Všichni máme rodiny, děti, sny, své preference.

Češi jsou národem kurzů, seminářů, jsme hltači různých podcastů o čemkoliv. Proto, abychom je sledovali, musíme mít motivaci. Nové systémy musí tyto věci nabízet – a protože jsou to systémy elitní, tak primárně elitám. Systémy, které umožní mimořádně odborně kvalifikovaným lidem uvnitř systému vyrůst, budou podporovány – protože toto je podstatná část inovace. Tokenizace je „pouze“ novým trhem, prostředím, ve kterém je možné tento růst umožnit.

CHYBA #3: Nekonzistentnost výstupů a energetická spirála

Nekonzistentnost se netýká jen identity, kdy je nutné s nimi pracovat tak, aby umožnily efektivní práci s riziky a dohledem všem složkám systému tak, jako v systémech současných, ale také je zohlednit proto, aby lidé mohli být na svou práci hrdí a chtěli v takovém systému fungovat.

Kvůli AI, která bude pohlcovat stále více energie, se budou zvyšovat energetické nároky validátorů kryptoměn, kteří poskytují novému systému za své peníze výpočetní výkon výměnou za odměny.

Energie, která již v roce 2028 bude vykazovat značně nestandardní výkon – odhaduje se, že až 30% spálí AI – bude další incentivou, zejména pro komerční část tokenizačních infrastruktur. Tlak na energetickou úsporu bude tím větší, čím více se bude hledat na trhu odpověď.

Nekonzistentnost výstupu není o tom, že by se nové systémy nedaly propojit SWIFT Connectorem nebo komerčními řešeními, které nabízí například TATUM. Jde o inkoherenci, která v detailu vytvoří tlak, jenž následně vynese tyto nekonzistence „odpadky“ nahoru a způsobí významné komplikace.

V elitních financích se to stát nesmí. Aby k tomu nedošlo, je nutné chápat potřebu vytvoření standardů, které vycházejí ze vstupů. 

Pokud tomuto nerozumíte a myslíte si, že postavíte tokenizační aplikaci, běžte raději rovnou dělat něco jiného – ušetříte spoustu času i peněz.

CHYBA #4: Nedostatek seniorních IT specialistů – generační past

Jednoduše řečeno, zapomeňme na statistiky a sofistikované analýzy, pojďme k věci selským rozumem.

Dříve se juniorům v IT zadávala práce proto, aby se začali orientovat a postupně zlepšovali. Dnes je to však práce umělé inteligence.

Kdo by platil drahé náklady na lidi, když to za zlomek ceny udělá AI? Pokud máte IT firmu, na projektu ušetříte tím, že juniory nahradíte umělou inteligencí. Ta to udělá za zlomek ceny a máte rychlý profit.

AI však není samo-spásná. AI musíte kontrolovat. Kontrolu provede jen a výhradně senior – a pokud nezaměstnáváme juniory, kde pak získáme seniory?

AI se už dnes dokáže hádat nad něčím, o čem víte, že to máte správně a ona ne. Dokáže také zásadně navýšit objem dat i řádky kódu. Nemá komplikace s duplikáty, dokáže přesvědčivě argumentovat – což vše musí být pečlivě, důsledně a pedantsky kontrolováno.

Proto bude nutné definovat moderní standardy, bez kterých to prostě nepůjde.

CHYBA #5: Neporozumění tržní dynamice – kdo tokenizaci skutečně chce?

Odpor trhu k inovacím nepramení, paradoxně, z korporací a úřadů – protože ti to dostanou pokynem. Největší odpor jde vždy z trhu, protože ten je saturován a o žádné novoty a inovace zájem nemá drtivá většina z těch, co na něm působí.

Výjimkou jsou ti, kterým byznys funguje hůř, a mají tedy důvod chytat se stébla. Proto se dívají na inovace, zvláště ty, které nabízejí velký koláč nového tržního prostoru – což regulovaná tokenizace přesně dělá.

Tím je také dáno, že mnohým současný systém funguje a změny nechtějí. Někteří měli dosud svázané ruce regulacemi či jinými omezeními, proto jsou pohotovější k inovacím. Je logické, že komu současný systém nevyhovuje, ten se dávno odpojil a šel k těm, kterým to funguje lépe a kde je flow.

CHYBA #6: Tržní halucinace – levné peníze v regulovaném prostředí

Největší halucinace současnosti: Developer chce vydat token a získat dvakrát – peníze z prodeje tokenů a komunitu kolem projektu. Chce to udělat levně, protože všude slyší, jak tokenizace je levnější, efektivnější, transparentnější a rychlejší.

Současně ví, že potřebuje tunu povolení na vše, co se jeho projektu týká. Chce to tedy také udělat tak, aby nikoho nenaštval, měl správná povolení a mohl token prodat v souladu s pravidly.

A přestože se takový počin týká primárně elit, tokenizace je na začátku, a tak jednou musí, zcela logicky, narazit na nabídku a to i přestože nikdo soudný mu nic takového slíbit nemůže.

Ale protože soudní nejsme, tak to prostě někdo udělá.

Finále znamená spousty času a peněz, žádný výsledek. Tržní halucinace vychází z představ, přání a pochybných vizí, nikoliv z faktických možností.

Proč běžná klišé a schůzky odborníků selhávají

Pokud by stačily standardní postupy a schůzky odborníků v sandboxech, konkrétní a funkční případy použití, a to ve formě standardů a výstupů by už dávno někde byly. 

Tyto informace by se ze sandboxů již dávno šířily směrem do dalších sandboxů, například lokálních.

Jde přeci o transformaci systému, a každý ví, že na válkách či systémových změnách se vždy vydělávalo nejvíce. Regulovaná tokenizace není výjimkou. Stačí jí rozumět a vědět, jak ji správně nastavit.

Nemysleme si, že tentokrát zde zafunguje něco podobného jako v dot.com. Tentokrát nebude stačit, že se vezme něco, co funguje v USA, a otevře se to na českém trhu (například jako kdysi Seznam či Centrum), protože jde o finance.

Finance musí a budou i nadále podléhat tvrdé regulaci a dohledu. Nebo si snad myslíme, že mainstream bude zajímat, že jeho spoření skončilo v rukou hackera, který mu ukradl tokeny?

Přesvědčení „krypto“ komunity, že coiny patří tomu, kdo je drží – i když to může znamenat, že je drží proto, že je získal od zloděje na černém trhu – mainstream nikdy nepřijme.

Systémová změna vyžaduje systémový přístup

Aby tokenizace uspěla, je nutné pochopit, že nejde o technickou inovaci, ale o systémovou změnu. A systémové změny nikdy nebyly ani levné, ani jednoduché.

Co je tedy nutné?

1. Překonat kutilskou mentalitu a investovat do řešení, které respektuje složitost problému od prvního dne.
2. Vytvořit skutečné motivace pro všechny účastníky – nejen trh, ale i státní správu. Lidé musí vidět, jak na transformaci vyrostou.
3. Zajistit konzistentnost a standardy už od začátku. V roce 2028 budou energetické náklady kritické.
4. Investovat do správných lidí – bez seniorních odborníků projekt zemře, bez ohledu na rozpočet.
5. Pochopit tržní realitu – většina trhu inovace nechce. Cílit na ty, kteří je skutečně potřebují.
6. Zbavit se halucinací o levných řešeních – regulovaná tokenizace vyžaduje profesionální přístup a adekvátní rozpočet.

Kdo tyto principy pochopí a implementuje, získá náskok v transformaci, která přepíše pravidla hry. Kdo se bude držet starých vzorců a halucinací o levných řešeních, zaplatí mnohem víc než ti, kteří to udělali správně hned od začátku.

Tokenizace je nový trh, nové prostředí – ale pravidla úspěchu zůstávají stejná: systémový přístup, kvalitní lidé, reálné motivace a respekt ke složitosti problému.

Zdroj: TKNZE