Trhy v nejistotě: největší výprodej za 15 let a česká brána k nové éře regulovaného blockchainu je již otevřená přes CzechInvest

Největší výprodej akcií od finanční krize a extrémní volatilita

Graf: Index volatility VIX v letech 2019–2025, s vyznačenými extrémními hodnotami během pandemie (2020) a aktuálního výprodeje (2025). VIX – často přezdívaný „index strachu“ – měří očekávanou kolísavost trhu na příštích 30 dní a při krizích dramaticky roste.

Globální akciové trhy se ocitly pod silným tlakem a aktuálně zažívají největší výprodej za posledních 15 let, tedy od dob finanční krize 2008. Tomu odpovídá i extrémní nárůst indikátorů volatility. Index VIX, který sleduje očekávanou volatilitu akciového indexu S&P 500 a je považován za barometr tržního strachu, vystřelil na hodnoty signalizující paniku. Tento ukazatel v reálném čase měří, jakou volatilitu trh očekává během následujících 30 dní.

V uplynulých dnech VIX vyskočil až k úrovni 60 bodů – nejvýše od globálního tržního propadu v roce 2020 a jedné z nejvyšších hodnot od světové finanční krize.
Pro srovnání, dlouhodobý průměr VIX se pohybuje okolo 19 bodů a například během vrcholu paniky v říjnu 2008 dosáhl intradenně historického maxima ~90 bodů.

Takto vysoké hodnoty VIX naznačují, že investoři očekávají mimořádně rozkolísaný trh, podobně jako tomu bylo v krizových letech 2008 či 2020. Jinými slovy – trhy zachvátil strach a nejistota.

Pro lepší představu lze vývoj VIX přiblížit jednoduchým přirovnáním: představme si trh jako klidné či rozbouřené moře a index VIX jako měřítko výšky vln. Za běžné situace jsou „vlny“ nízké (VIX okolo klidných 15–20 bodů), avšak při bouři – například když propukla covidová panika v březnu 2020 nebo nyní při současném výprodeji – vylétly vlny do závratných výšek (VIX nad 50 bodů). Stejně jako vysoké vlny signalizují bouři na moři, vysoký VIX signalizuje bouři na finančních trzích. Současná hodnota indexu takřka kopíruje extrémy z nejdramatičtějších období posledních dekád.

Není divu, že analytici otevřeně mluví o panice na trzích. Například podle společnosti Russell Investments trh vykazuje jasné známky panického výprodeje a investoři urychleně prchají do bezpečí.

Tato nervozita se projevuje napříč regiony – v Evropě analogický index volatility Euro STOXX zaznamenal největší jednodenní skok od října 2008.

Nerealistické valuace: P/E vysoko nad normálem

Zatímco trhy kolísají, vyplouvá na povrch další systémový problém: nadhodnocené ocenění akcií vůči jejich skutečným ziskům. Klíčovým ukazatelem je tzv. P/E poměr (price-to-earnings ratio), který udává poměr ceny akcie k čistému zisku na akcii. Laicky řečeno P/E vyjadřuje, kolikanásobek ročního zisku je investor ochoten za akcii zaplatit – tedy jak dlouho (v letech) by trvalo, než se mu při dané ziskovosti vrátí investice.

Historicky se P/E u zdravých společností pohybovalo kolem hodnot 10–20, což implikovalo návratnost investice v horizontu zhruba 10 až 15 let. Dnes však u řady titulů dosahuje P/E násobků, které odpovídají 60–100 letům.

Příkladem je automobilka Tesla – jedna z ikon inovativního byznysu, avšak zároveň společnost s enormně vysokou valuací. Akcie Tesly se aktuálně obchodují zhruba za 130násobek ročních zisků, což znamená teoretickou návratnost investice až po 130 letech.

I když jde o extrém, ani hodnoty okolo 60–100 let nejsou na dnešním trhu výjimkou. Pro srovnání, tradiční automobilky jako Toyota či Volkswagen mívají P/E okolo 10, tedy investoři u nich zaplatí jen asi desetinásobek ročního zisku a vklad by se jim vrátil za relativně rozumných ~10 let. U Tesly a podobně předražených titulů je oceňování odtržené od reality – ceny akcií rostou mnohonásobně rychleji než zisky firem.

Co je příčinou takto nafouknutých valuací? Analytici a ekonomové zmiňují několik faktorů. Jedním z nich je, že současný akciový trh nenabízí dostatek nových inovativních firem. Veřejných emisí akcií (IPO) ubývá a investoři velkou část kapitálu pumpují do omezeného okruhu známých společností, často z technologického sektoru. Obrovský příliv peněz do těchto „oblíbených“ akcií vytváří spirálu, kdy ceny rostou prostě proto, že všichni kupují totéž. Zejména pasivní investiční fondy a indexové ETF, které sledují tržní indexy, nalévají prostředky automaticky do největších firem bez ohledu na jejich aktuální fundamentální hodnotu. Tím dochází k vypnutí klasického tržního mechanismu ocenění – ceny jsou taženy spíše tokem peněz než skutečnými výsledky firem. Jak upozorňují kritici pasivního investování, indexové fondy ignorují valuace a firemní fundamenty a nakupují pouze podle tržní kapitalizace.

To zvýhodňuje velké etablované hráče a tlačí valuace celého trhu nahoru, přičemž za současné rekordní P/E může zčásti právě popularita pasivních investic.

Dalším faktorem je nedostatek skutečných novinek v ekonomice. Mnohé korporace investují spíše do odkupů vlastních akcií či marketingu než do vývoje přelomových produktů. Inovační tempo mimo technologie se zpomalilo a nové revoluční produkty či služby se rodí pomaleji, než by trh potřeboval. Investiční fondy tak obracejí kapitál stále dokola do stejných akcií, což u nich žene cenu nahoru čistě setrvačností. Výsledkem jsou uměle nafouknuté valuace, které neodpovídají dosahovaným výnosům firem. Když se pak ekonomické podmínky zhorší (růst sazeb, pokles poptávky apod.), hrozí těmto nadhodnoceným titulům prudké propady – investoři si totiž uvědomí, že za své peníze nedostanou odpovídající hodnotu ani za desítky let.

Současná situace tedy paradoxně ukazuje, že tradiční akciový trh naléhavě potřebuje novou krev. Potřebuje nové typy investičních produktů, které by přinesly reálnou hodnotu a inovaci, a pomohly tak rozptýlit kapitál i mimo úzkou skupinu předražených titulů. Takové produkty by ideálně měly být hmatatelně podloženy majetkem či výnosy a bylo by možné je z pohledu firem vykazovat jako příplatek do vlastního kapitálu (tedy skutečné navýšení kapitálové základny společnosti). Jednou z cest, o níž se začíná hovořit, je regulovaná tokenizace – vydávání digitálních tokenů (na technologiích DLT/blockchain) reprezentujících podíly na aktivech či projektech, pod dohledem regulátorů. Tyto tokeny mohou fungovat podobně jako akcie či dluhopisy, avšak s výhodami nové technologie, a představují reálnou hodnotu pro emitenta i investory. Trh tak volá po inovacích tohoto druhu, které by vnesly čerstvý vítr do stojatých vod financí.

CzechInvest a český digitální sandbox: spojení tradičního světa financí, blockchainu a AI právě TEĎ

V reakci na výše popsané výzvy a trendy se i Česká republika připravuje na zásadní inovaci finančního trhu. Vládní agentura CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) rozjíždí projekt digitálního regulačního sandboxu ve finančním sektoru. Jde o kontrolované testovací prostředí, kde budou moci firmy zkoušet nové FinTech produkty a služby založené na technologiích DLT (blockchain), případně využívající prvky umělé inteligence (AI), to vše pod dozorem regulátora a bez rizika porušení zákona. Cílem tohoto sandboxu je podpořit rozvoj FinTech a DLT ekosystémů v ČR a zajistit, aby testování nových služeb a obchodních modelů probíhalo v souladu s evropskou strategií pro digitální finance a s doporučeními EU ohledně regulačních pískovišť.

Tento záměr vychází z iniciativ EU a je financován z Národního plánu obnovy – tedy z prostředků určených na digitální transformaci ekonomiky.

Česko se tak hlásí o slovo v evropském úsilí propojit tradiční finance s inovacemi, jako jsou blockchain a AI.

Konkrétní obrysy projektu odhalují dokumenty CzechInvestu – zejména Technická specifikace a dokument k předběžné tržní konzultaci. Z nich vyplývá, že CzechInvest nebude sandbox budovat od nuly sám, nýbrž formou veřejné zakázky pronajme hotové digitální testovací prostředí od vybraného dodavatele.

Předpokládaná hodnota zakázky je 15 milionů Kč (bez DPH).

Harmonogram je mimořádně ambiciózní: testovací prostředí musí být k dispozici nejpozději od 1. září 2025 do 30. dubna 2026.

V tomto období bude sandbox otevřen celkem 20 subjektům (finančním inovátorům, startupům), přičemž počet testů nebude omezen.

Každá firma tak může v sandboxu provést libovolné množství experimentů a ověření svého řešení. Po skončení tohoto okna CzechInvest počítá s vyhodnocením a případným pokračováním programu podle dosažených výsledků.

Požadavky: typy testů, role a moduly sandboxu

Zadávací dokumentace detailně popisuje, co má digitální sandbox umět a jak má být strukturován. Požadována je zejména široká paleta testovacích nástrojů. Minimálně musí prostředí umožňovat těchto 7 typů testů:
• Penetrační testy – simulace hackerských útoků za účelem odhalení zranitelností aplikací (testování kyberbezpečnosti).
• Zátěžové (stress) testy – zkoušky, jak systém zvládá extrémní provozní zatížení (velký počet uživatelů, transakcí apod.).
• API testy – ověření funkčnosti a bezpečnosti aplikačních rozhraní, přes která fintech aplikace komunikuje.
• Blockchain testy – specifické testy pro DLT aplikace, např. ověření zápisu transakcí na blockchain, interoperabilita, výkon smart kontraktů apod.
• DoS/DDoS testy – simulace útoků odepření služby (Denial of Service), kdy dochází k zahlcení systému požadavky.
• SQL Injection – testy odolnosti proti útoku vkládáním škodlivých SQL příkazů (typická aplikační zranitelnost).
• Phishing a Pharming – simulace podvodných technik k získání citlivých údajů od uživatelů či k jejich nasměrování na falešné stránky.

Tato škála pokrývá nejčastější hrozby a zátěžové situace, jimž mohou finančně-technologické aplikace čelit – od kyberútoků až po výkonnostní špičky. Dodavatel sandboxu musí zmíněné testy zajistit v základní nabídce, přičemž pokud nabídne i další typy nad tento rámec, získá v soutěži přednostní body.

Cílem je motivovat dodavatele, aby prostředí bylo co nejuniverzálnější a pokrývalo více scénářů.

Sandbox ovšem nebude jen souborem testovacích skriptů – má jít o komplexní platformu s více moduly pro správu uživatelů, dat, procesů a dalších aspektů testování. Návrh řešení musí být modulární, přičemž jednotlivé moduly mají fungovat jako samostatné mikroslužby s jasně definovaným rozhraním:
• Modul CRM – správa zákaznických dat a uživatelů sandboxu, včetně segmentace, sledování interakcí a zákaznické podpory. Tento modul pod správou administrátora umožní nastavovat sběr dat a díky integrované business intelligence z nich vytvářet analýzy
• Modul IT Security – nástroje kybernetické bezpečnosti, které budou simulovat výše zmíněné útoky (DoS, SQL injection atd.) a prověřovat bezpečnost aplikací. Sem spadají i funkce monitoringu, logování bezpečnostních událostí a alertování při incidentu.
• Modul IoT – zajímavostí je požadavek na modul pro Internet of Things. Ten by umožnil testovat fintech aplikace spolupracující s IoT zařízeními (např. platební nositelná elektronika, chytré senzory v pojištění apod.).
• Modul Backoffice – zázemí pro administrativní a provozní úkony spojené s během sandboxu. Umožní spravovat uživatelské účty, přístupová práva, nastavovat parametry testovacích prostředí, evidovat incidenty, generovat reporty apod.
• Modul Přehledů a analýz – centrální dashboard pro vyhodnocování testů, monitoring běžících scénářů a agregované statistiky umožní vizualizaci výsledků, tvorbu reportů a poskytne tzv. auditní stopu – záznam všech akcí a událostí pro zpětnou kontrolu.
• Modul Pravidel – nástroj pro nastavování pravidel a podmínek v sandboxu (např. obchodních logik, scénářů chování uživatelů či automatizovaných procesů). Pomůže simulovat různé situace podle definovaných pravidel.
• Modul Datového tržiště – úložiště a katalog datových sad, ke kterým budou mít účastníci sandboxu přístup. Poskytne živá i historická data pro testování, přičemž systém umožní relativně snadno přidávat další datové sady podle potřeby.
• Modul API – rozhraní pro komunikaci mezi jednotlivými částmi platformy a externími systémy. Bude klíčové pro propojování testované aplikace startupu s komponentami sandboxu (např. napojení na datové sady, na simulaci bankovních systémů apod.).
• Modul IDE (Integrated Development Environment) – integrované vývojové prostředí, ve kterém budou moci účastníci přímo v sandboxu vyvíjet a ladit svůj software. To zrychlí cyklus úprav a testování, neboť odpadne potřeba přecházet mezi externím vývojem a interním testováním – vše proběhne v jednom prostředí.

Tato modulární struktura naznačuje, že sandbox nebude jen „černou skříňkou“ pro testy, ale spíše komplexním ekosystémem nástrojů, který firmám pomůže od A do Z – od vývoje, přes bezpečnost, až po analýzu výsledků. Uživatelé sandboxu tak získají nejen možnost otestovat svůj produkt, ale i podporu při jeho ladění a vylepšování.

Důležitou součástí specifikace je také definice rolí v sandboxu – tedy kdo a jak bude prostředí používat a spravovat:
• Orchestrátor – osoba dohlížející na průběh testovací session. Koordinuje plnění cílů testu, komunikuje mezi startupem a provozovatelem sandboxu, deleguje úkoly dalším členům týmu. Zajišťuje, aby testování probíhalo podle plánu a splňovalo stanovené business požadavky.
• Administrátor – stará se o každodenní běh sandboxu z technického hlediska. Spravuje testovací i produkční prostředí sandboxu, řeší operativní požadavky vzniklé při testech jak na straně CzechInvestu, tak na straně startupu, monitoruje incidenty a komunikuje je dodavateli sandboxu. Administrátor má na starosti také potřebné úpravy prostředí před spuštěním testů a spolupracuje na zákaznické podpoře. Tuto roli bude mít jak tým CzechInvestu, tak administrátor za každou testovanou fintech aplikaci.
• Uživatel/Účastník – tím je myšlen koncový uživatel v rámci testovacího scénáře. Může jím být pracovník CzechInvestu nebo reálný uživatel fintech aplikace startupu (např. testovací klient). Účastník provádí v sandboxu jednotlivé akce, které odpovídají zamýšlenému používání aplikace, a tím testuje její funkčnost. Následně se podílí na vyhodnocení výsledků, komunikuje případné problémy a spolupracuje se zákaznickou podporou sandboxu.
• Interní uživatel – role určená pro experty CzechInvestu či regulátora, kteří budou testy v sandboxu pozorovat z interní perspektivy. Sleduje průběh testování, vyhodnocuje výsledky z pohledu plnění regulatorních požadavků, navrhuje úpravy v případě zjištěných nedostatků a poskytuje podporu ostatním (např. radí startupu, jak řešit zjištěné problémy).
• Systém – automatizované procesy sandboxu. De facto nejde o „osobu“, nýbrž o samotný systém sandboxu, který vykonává naprogramované akce – například generuje útoky, simuluje chyby, zapisuje logy, spouští alerty apod. Tato „role“ zajišťuje, že řada testovacích úkonů probíhá automaticky bez nutnosti manuálního zásahu.

Ze zadání je patrné, že sandbox bude muset splňovat přísné legislativní a bezpečnostní podmínky. Bude pracovat s citlivými daty a simulovat reálné finanční operace, proto musí být v souladu s příslušnými právními předpisy.

Jmenovitě dokumentace zmiňuje např. zákon o kybernetické bezpečnosti, evropské nařízení eIDAS (electronická identifikace a služby vytvářející důvěru), zákon o právu na digitální služby, zákon o elektronické identifikaci, zákon o ochraně osobních údajů a GDPR, zákon o ochraně spotřebitele či zákon o svobodném přístupu k informacím.
Dodavatel tedy bude muset zajistit, že celé řešení splňuje standardy kyberbezpečnosti, ochrany dat i přístupnosti.

Z technického hlediska se očekává, že sandbox poběží v cloudovém prostředí a bude navržen jako běžná třívrstvá aplikace (front-end, aplikační logika, databáze) s čistým oddělením jednotlivých vrstev. Databáze nemá obsahovat žádnou aplikační logiku, aby bylo možné ji v případě potřeby snadno nahradit jinou technologií.

Celý systém musí zvládnout přístup cca 50 uživatelů, z toho 28 s administrátorskými právy. Klade se důraz na uživatelskou přívětivost a přehledné grafické rozhraní, aby se v sandboxu dali testy pohodlně řídit i analyzovat.

CzechInvest také počítá s mimořádně rychlým postupem, konkrétně například tím, že dodavatel zajistí školení uživatelů a administrátorů a dodá veškerou dokumentaci k systému. Harmonogram implementace počítá s tím, že do 3 týdnů od zahájení dodavatel představí podrobný návrh řešení (analýzy, architektura, design), do dalších 2 týdnů připraví testovací a produkční prostředí, přibližně za 9 týdnů od startu proběhne nasazení sandboxu a první kola testování a do ~11. týdne dojde k finální akceptaci a spuštění ostrého. Poté následuje fáze provozu a průběžné podpory. Z těchto termínů je zřejmé, že dodavatel musí mít hotové a odzkoušené řešení – nejde o vývoj na zelené louce, ale spíše o nasazení již existující platformy, která bude pro potřeby CzechInvestu lokalizována a nakonfigurována. Ostatně i požadavky na kvalifikaci dodavatele to potvrzují: uchazeč musí doložit, že již v minulosti realizoval alespoň jeden obdobný sandbox pro fintech/DLT, který využilo minimálně 5 testovacích subjektů.

Celý tento projekt digitálního sandboxu jasně ukazuje snahu českých institucí vytvořit prostor pro nové produkty, jež propojují tradiční finanční systém s blockchainem, DLT a AI. CzechInvest a MPO tím reagují na rostoucí poptávku po regulované tokenizaci a související infrastruktuře v celé EU, kde se očekává boom inovací v oblasti digitálních financí. Sandbox má posloužit jako bezpečné hřiště pro tyto inovace – umožní fintech startupům ověřit své nápady v praxi a zároveň pomůže regulátorům pochopit nové technologie v kontrolovaném prostředí. Pokud se tento model osvědčí, může do budoucna otevřít dveře k zavedení regulovaných tokenů a dalších digitálních instrumentů na český trh způsobem, který bude bezpečný a v souladu se zákonem.

Sandboxy v Evropě na vzestupu: kdo vyhraje závod o inovace?

Český projekt pod taktovkou CzechInvestu přichází v době, kdy v Evropě bují iniciativa regulačních sandboxů. Již několik let zavádějí různé státy podobná prostředí, aby přilákaly fintech inovátory a nabídly jim podporu. Velká Británie jako průkopník spustila svůj FCA Regulatory Sandbox už v roce 2016 a od té doby se koncept rozšířil do desítek zemí světa.

Britský sandbox pomohl desítkám fintech firem otestovat inovace v reálném provozu a stal se vzorem pro ostatní. Litva patří mezi evropské lídry – její centrální banka spustila v roce 2019 platformu LBChain, první regulátorský blockchainový sandbox na světě, který kombinuje technologickou a regulatorní infrastrukturu pro testování fintech nápadů.

Estonsko zahájilo svůj fintech sandbox v srpnu 2023 (za podpory Evropské banky pro obnovu a rozvoj) s cílem poskytnout prostředí pro inovativní startupy v oblasti financí. Další pískoviště fungují například v Polsku, Španělsku, Dánsku, Nizozemsku a dalších zemích. Podle údajů Světové banky bylo v roce 2022 globálně evidováno už přes 70 regulačních sandboxů ve více než 60 jurisdikcích – z toho 14 fintech sandboxů v 12 zemích Evropského hospodářského prostoru ke konci roku 2023.

To jasně ilustruje, že zájem o tokenizaci a fintech inovace je celoevropský a země mezi sebou soupeří, která dokáže vytvořit pro novátorské firmy nejatraktivnější podmínky tak, aby je získala na svou stranu.

Například Litva láká blockchainové projekty díky vstřícnému postoji regulátora a rychlosti licenčních řízení. Estonsko těží z obecně pokročilého digitálního prostředí (e-government, e-rezidentství) a pověsti technologického lídra. Velká Británie s náskokem čerpá z bohatých zkušeností svého sandboxu, rozšiřuje jej (má už i tzv. Digital Sandbox s anonymizovanými daty pro testování AI modelů) a zároveň prosazuje vizi globálního propojení sandboxů (FCA volá po mezinárodní spolupráci, aby startupy mohly snáze přecházet mezi trhy). Evropská unie jako celek také podporuje tyto aktivity – v rámci strategie digitálních financí vznikají iniciativy pro panevropské sandboxy (např. pro oblast CBDC, digitálního eura, nebo pro pilotní režim obchodování digitálních cenných papírů pod dohledem ESMA). Je tedy patrné, že regulovaná tokenizace je na prahu rozmachu a kdo dřív vybuduje kvalitní infrastrukturu, získá konkurenční výhodu v přilákání perspektivních fintech projektů.

Pro Českou republiku to znamená výzvu i příležitost. Nadcházející měsíce budou klíčové – rozhodne se, nakolik atraktivní domácí sandbox bude a zda dokáže konkurovat obdobným programům v zahraničí. Inovativní firmy, zejména ty zaměřené na blockchain, AI pro finančnictví či alternativní investice, si totiž budou moci vybírat, kam vstoupí. Země, která nabídne nejlepší podmínky, odborné zázemí a technologickou infrastrukturu, získá náskok. CzechInvest společně s MPO se snaží, aby Česko patřilo mezi špičku – ostatně i proto do příprav sandboxu zapojují odborníky napříč sektorem a dávají si záležet na tom, aby požadavky byly komplexní (od technologií přes legislativu po podporu businessu).

Pro tradiční hráče finančního trhu – banky, burzy, depozitáře, finanční společnosti, asociace, investory i IT firmy – nastává doba, kdy se budou muset začít orientovat v množství nových řešení a platforem, které z těchto sandboxů vzejdou. Bude nemalou výzvou rozeznat, která z nabízených inovací skutečně řeší problémy koncepčně a systémově v souladu s regulacemi, a která je jen líbivou „hračkou“ bez dlouhodobé udržitelnosti. Dá se očekávat, že etablované instituce brzy pocítí tlak adaptovat se – a možná i samy využít sandboxové prostředí pro testování vlastních digitálních produktů (např. vydávání tokenizovaných akcií či dluhopisů, využití smart kontraktů pro vypořádání obchodů, nasazení AI pro automatizaci compliance atd.). Spojení světa tradičních financí a nových technologií se tak prohloubí oboustranně.

Závěrem: promyšleným přístupem k transformaci finančního světa

Bouřlivý vývoj poslední doby – od rozkolísaných trhů a rekordní volatility po hledání inovativních cest v tokenizaci– ukazuje, že finanční svět prochází zásadní transformací. Tradiční trhy odhalily své slabiny v podobě přestřelených valuací a nedostatku inovací. Zároveň se však otevírá příležitost tyto slabiny řešit právě propojením s novými technologiemi. Regulovaná tokenizace, blockchainová infrastruktura, umělá inteligence v analýze dat – to vše může přinést nový impuls, zvýšit efektivitu i transparentnost finančního systému a nabídnout investorům nové hodnotné příležitosti.

Klíčové bude přistoupit k těmto změnám promyšleně a zodpovědně. Regulační sandboxy, jako ten chystaný v ČR, jsou vynikajícím nástrojem, jak inovace otestovat v malém před tím, než se rozšíří ve velkém měřítku. Je proto namístě vítat tyto iniciativy s optimismem, ale i zdravou dávkou kritického myšlení. Investoři, startupy i regulátoři by měli úzce spolupracovat, vzájemně se od sebe učit a ladit nové produkty tak, aby skutečně sloužily ekonomice. Pokud se to podaří, můžeme být svědky toho, že během několika málo měsíců až let se finanční trhy promění k nepoznání, přičemž Česká republika může být přesně tou zemí, které ekonomická výkonost může být na růstu právě takto inovativních firem přímo založena. Z někdejších obav a nejistot může vyrůst robustnější, pestřejší a spravedlivější tržní prostředí – takové, které propojí to nejlepší z tradičních financí (stabilita, důvěra, regulace) s tím nejlepším z inovativních technologií (rychlost, efektivita, dostupnost). Právě nyní nastává ten čas vykročit tímto směrem a položit základy pro finanční ekosystém 21. století.

Zdrojové dokumenty a reference:
CzechInvest Digitální testovací prostředí pro regulatorní sandbox ve finančním sektoru: https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/p:vz:stavZP=neukoncena&page=1-2/detail-zakazky/N006-25-P00000057

Česká verze Technické specifikace a podkladů k předběžné tržní konzultaci (CzechInvest, 2024); Reuters, Business Insider, FXstreet (tržní data a analýzy 2025); Finex.cz (vysvětlení P/E); Julex Capital Management (analýza vlivu pasivních fondů); EOS Intelligence (přehled sandboxů v EU); Hogan Lovells (LBChain v Litvě); PYMNTS.com (sandboxy ve světě), The New York Times a TKNZE.