Tokenizace: Zákon CLARITY vs. MiCA – Kdo určí globální standard pro digitální aktiva?

Digitální aktiva a tokenizace míří do fáze regulované expanze. Zatímco v Evropě se implementuje nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets), Spojené státy představily legislativu CLARITY Act, která má přinést přehlednost do roztříštěného amerického prostředí. Tento vývoj však nebude mít dopad pouze na vnitrostátní trhy – půjde o klíčový určující faktor pro podobu tokenizačních standardů v rámci celé skupiny G20 a globálního finančního systému.

⸻

USA: CLARITY Act – hrozba pro nenativní tokeny

Zákon CLARITY (“Congressional Legislation for Asset Responsibility and Transparency in Yields”) má za cíl definovat digitální aktiva ve dvou hlavních kategoriích:

   •          digitální komodity – podléhající CFTC,

   •          investment contract assets – podléhající přísné regulaci SEC jako cenné papíry.

Největší riziko spočívá v přístupu k tzv. non-native tokens – tedy tokenům, které nejsou nativně vydané blockchainem, ale reprezentují jiná aktiva (např. tokenizované akcie, nemovitosti, forky). Tyto mohou být klasifikovány jako „investiční kontrakty“, což znamená vysoké náklady na registraci, právní nejistotu a zpřísněný dohled.

⸻

EU: MiCA – komplexní rámec a výhoda v jasnosti

Evropské nařízení MiCA definuje tři typy tokenů:

   •          asset-referenced tokens (ART),

   •          e-money tokens (EMT),

   •          ostatní kryptoaktiva (utility atd.)

MiCA je konzistentní, technologicky neutrální a založená na ekonomickém významu aktiva, nikoli jeho technické implementaci. Důležitou výhodou je licencování poskytovatelů VASP a možnost pasportizace licence napříč EU. MiCA zároveň uznává propojení s MiFID II, což umožňuje plynulé zařazení tokenizovaných cenných papírů.

⸻

Klíčové rozdíly a jejich důsledky pro globální standardy

      1.        Rozhodující orgán: V USA jsou to CFTC a SEC, zatímco v EU jsou to národní regulátoři ve spolupráci s ESMA a EBA.

      2.        Přístup k nenativním tokenům: V USA hrozí jejich klasifikace jako cenných papírů, v EU se posuzují dle funkce a účelu.

      3.        Přehlednost: CLARITY přináší nejasnosti zejména v oblasti decentralizace, MiCA nabízí jasnou klasifikaci a regulatorní rámec.

      4.        Use-case orientace: USA přístup je spíše technologický a obranný, EU zohledňuje praktické využití a podporuje různé typy tokenizace.

USA se pokoušejí vymezit kontrolu mezi SEC a CFTC, ale tím vzniká další nejistota pro globální trhy. Evropa mezitím nabízí rámec, který je okamžitě použitelný pro tokenizaci nemovitostí, fondů i státních dluhopisů.

⸻

Důsledky pro G20 a světovou tokenizaci

Vzhledem k tomu, že tokenizace je z definice přeshraniční, budou muset ostatní země G20 reagovat na rozdílné standardy. Pokud se USA a EU vydají odlišnými směry, vznikne tlak na:

   •          duální licencování a compliance,

   •          přechod na interoperabilní protokoly,

   •          volbu jurisdikcí podle míry regulatorního rizika.

Vítězem bude ten rámec, který:

   •          nabídne jasnou klasifikaci,

   •          umožní spolupráci trhu a autorit,

   •          zajistí přístup k likviditě a důvěru investorů,

   •          umožní státům podílet se na výnosech a zároveň vykonávat dohled.

⸻

Nejpravděpodobnější scénář standardizace

Evropský model MiCA má vyšší šanci stát se základem globální interoperability, zejména pokud bude rozšířen o DLT Pilot Regime a začlení i prvky jako digitální euro. Pravděpodobně vznikne hybridní globální standard postavený na kombinaci:

   •          EU MiCA + DLT Pilot jako regulovaný rámec,

   •          USA CLARITY/CFTC model pro komoditní trhy,

   •          ISO 20022 pro tokenizované platby a standardizovanou komunikaci,

   •          interoperabilní blockchainy s validací autoritami (Proof of Authority, permissioned chains).

⸻

Co a kdo musí v ČR začít dělat hned

Pokud má Česká republika ambici být relevantní součástí digitální transformace a distribuovat evropské dotace skrze regulované tokenizované systémy, musí:

   •          ČNB: Vyhlásit záměr být validační autoritou v rámci evropské tokenizační infrastruktury. Aktivně připravit rámec pro dohled nad VASP, stablecoiny a tokenizovanými fondy.

   •          Ministerstvo financí: Navrhnout daňovou neutralitu pro tokenizaci, zrychlené procedury pro tokenizované emisní nástroje, podpořit sandboxy.

   •          CSD Praha (depozitář): Nejen držet DLT licenci, ale aktivně vytvořit první státní use-case (např. tokenizovaný státní dluhopis, národní e-fondy).

   •          Burza (PXE, PSE): Vybudovat paralelní DLT infrastrukturu pro nové trhy – např. tokenizace energií, uhlíkové kredity, municipální aktiva.

   •          Polostátní firmy (ČEZ, MPO, ČMZRB): Využít tokenizaci pro financování projektů ESG, obnovitelných zdrojů, infrastruktury.

⸻

Bitva o standardizaci digitálních aktiv již začala. USA a EU razí odlišné cesty – a právě na jejich výsledku bude záviset, kdo určí pravidla hry. Česko si může zvolit, zda se přidá aktivně ke vzniku evropského standardu, nebo pasivně přihlíží, jak o jeho budoucnosti rozhodnou jiní.

Vytvoření expertního týmu a okamžité kroky

Namísto pasivního vyčkávání by měla Česká republika neprodleně zřídit meziresortní expertní tým složený ze zástupců ČNB, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Burzy cenných papírů Praha, CSD Praha a relevantních technologických partnerů. Tento tým by měl připravit Národní strategii regulované tokenizace do konce roku, připojit se k evropským iniciativám a spustit alespoň jeden pilotní tokenizační projekt s přímým dopadem na veřejný sektor (např. tokenizace státního majetku, zelených dluhopisů nebo municipální infrastruktury).

Hybridní standardizace je nevyhnutelná – a bude globální

Současné nadšení části amerického trhu pro neregulované kryptoměny, které se výrazně posílilo po návratu prezidenta Trumpa, s vysokou pravděpodobností ochladne, jakmile bude zřejmé, že i Spojené státy směřují k tvrdé regulaci digitálních aktiv. Návrh zákona CLARITY je pouze začátek. Digitální aktiva budou čím dál více podléhat pravidlům známým z tradičního finančního světa – compliance, reporting, auditovatelnost, dohled.

Je jisté, že vznikne hybridní globální standard, který bude muset být kompatibilní mezi USA, EU i ostatními členy G20. Tento model bude postaven na kombinaci technologické flexibility a regulatorní tvrdosti – a jen ty státy, které budou mít připravenou infrastrukturu, expertní týmy a konkrétní případy užití, si v tomto novém světě udrží své místo. Česká republika má šanci být u toho – ale musí začít okamžitě jednat.

Zdroj: https://www.ledgerinsights.com/us-clarity-digital-asset-legislation-may-leave-non-native-tokens-as-securities/