Tibor Mérey z Boston Consulting Group: Tokenizace aktiv a cenných papírů je velká, velká věc.

Jordan Atkins

Závěr prostředního dne londýnské blockchainové konference připadla Tiboru Méreyovi, výkonnému řediteli a partnerovi společnosti Boston Consulting Group.

Téma bylo v jistém smyslu až vyzývavě jednoduché: Mérey se zaměřil na Best Practices for Enterprise Adoption (osvědčené postupy přijetí v podnicích), hovořil o realitě prosazování podnikatelských nápadů v odvětví Web3. Mérey k tomu využil zkušeností v oblasti blockchainu, které vycházejí z více než 180 projektů v oblasti blockchainu a Web3, při nichž společnost Boston Consulting Group poskytovala poradenství v podnikové sféře.

Mérey se začal ptát a požádal sál o zvednutí rukou: kdo převážně pracuje v oblasti Web3 nebo blockchainu? Většina rukou v sále šla nahoru. Držte ruku nahoře, pokud máte větší poptávku od klientů, než můžete obsloužit? Většina rukou šla dolů.

„Proč všichni v této místnosti nedrží ruce nahoře? Odpověď zněla: „Jde především o obchodní hodnotu.“

Následně prezentoval průzkum, kterého závěry vycházely z dotazů, na které odpovídali lidé zodpovědní za rozpočty na blockchainová řešení. Ukázalo se, že obchodní hodnota je nejvíce oceňovanou, prioritou číslo jedna. Technické funkce, zdůrazňuje, byly až na konci seznamu, přesně až na sedmém místě nejvíce oceňovaných priorit.

Když se na chvíli vrátíme zpět, Mérey uvedl, že v současné době vstupujeme do čtvrté fáze technologie Web3.

„Všichni jsme byli součástí předchozích fází. Na začátku jsme se soustředili na digitální měny, přešli k možnostem inteligentních kontraktů a přidali digitální vlastnictví.“

„Fázi, ve které se nacházíme, nazýváme embedded Web3 nebo embedded blockchain: přidáváme tuto technologii hluboko do dodavatelských řetězců společností po celém světě.“

Doplňuje, že jsme svědky toho, jak se do těchto technologií pouštějí zavedené firmy z oblasti financí i technologií a jak do tohoto prostoru vstupují velké investice. To podle něj naznačuje, že blockchain bude protokolovou vrstvou, která bude řídit vztahy a transakce moderního světa. Pro shromážděné publikum je to bezpochyby skvělá zpráva.

Mérey poté probral několik osvědčených případů použití, aby svůj názor doložil. Jeho prvním příkladem je společnost Tracr.

Tracr je podnik, který BCG vybudovala pro společnost DeBeers, největšího distributora a výrobce diamantů na světě. Tracr využívá koncept proof-of-providence (od dolu k prstům) a etabloval se jako faktický standard prokazování toho, odkud konkrétní diamant pochází. Jedinečné schopnosti blockchainu v oblasti neměnnosti a transparentnosti jsou podle Méreye technologií číslo jedna pro vytvoření tohoto druhu důvěry.

Další příklad? Klockner, německý výrobce oceli. Společnost BCG vytvořila pro produktovou řadu ekologických ocelí digitální produktový pas, který na Blockchainu prokazuje úroveň CO2, jež byla do konkrétního produktu vložena. Příjemné podle něj je, že zákazníci společnosti mohou tento datový balík převzít a aplikovat do svých vlastních, navazujících produktů.

Uvedl také příklad chytrých kontraktů prostřednictvím služby Eherisc, která vkládá výplatu nároku na náhradu škody – například v důsledku povodní – přímo do vrstvy chytrých kontraktů. Pomocí technologie Oracle pak přináší informace o skutečném stavu na blockchain a umožňuje okamžité vyplácení finančních prostředků.

„Vidíme, že k inovacím dochází napříč průmyslovými odvětvími,“ řekl Mérey.

„Finanční systém si to začíná uvědomovat. Tokenizace aktiv i cenných papírů je velká, velká věc. V BCG odhadujeme, že do roku 2030 budou aktiva v hodnotě 16 bilionů dolarů tokenizována. Nejde jen o cenné papíry nebo dluhopisy; bude zahrnovat také tokenizaci reálných aktiv (RWA). To umožní vznik mnohem inovativnějšího, mnohem decentralizovanějšího finančního systému postaveného na decentralizovaných financích, ale v mnohem větším měřítku a hloubce.“

„Všechny tyto případy použití jsou, řekl bych, připravené pro fázi, která přichází, protože doposud mnoho základních technologií ještě není připraveno tak, jak je třeba. Zájem však vidíme už i ze strany korporací. Vidíme první pilotní projekty. Vidíme, že spotřebitelé začínají tyto inovace přijímat.“

Cílem však zůstává adopce: co můžeme my všichni, kteří sedíme v publiku, udělat pro to, aby jí bylo dosaženo?

Mérey říká, že každý, kdo si myslí, že má podnikatelský nápad vhodný pro Web3 nebo blockchain, musí být schopen odpovědět na čtyři klíčové otázky – a musí na ně odpovědět v následujícím pořadí:

1.  Potřebujeme to? 

To je podle Méreye otázka číslo jedna, kterou si musíme položit. Jinak řečeno: je někdo ochoten za to zaplatit?

2.  Bude to fungovat? 

Musí mít jasnou vizi produktu, určit cílový segment a identifikovat partnery v ekosystému, kteří přidávají hodnotu. Zmiňuje, že prakticky všechny společnosti typu jednorožec se držely své základní hodnotové propozice.

3.  Můžeme vyhrát? Je to reálné? 

Identifikujte firemní aktiva, která tím získáme.

4.  Bude to růst? 

Podnik musí mít udržitelné příjmy a zisky, s nízkými náklady na akvizici zákazníků a vysokou mírou jejich udržení.

Když se v následné sekci otázek a odpovědí, která spustila vlnu dotazů, Mérey zeptal, jaký je klíčový rozdíl mezi mnoha neúspěšnými startupy a jednorožci, vrátil se k těmto otázkám. Věci se podle něj obvykle “pokazí” u první nebo druhé otázky.

„Jednou ze složek, jak můžete překonat rozdíl mezi neúspěšným startupem a jednorožcem, je, že velmi, velmi brzy začnete oslovovat zákazníky. Pokud se příliš zabýváte otázkou „bude to fungovat“ nebo „můžeme vyhrát“, někdy zapomenete mluvit se zákazníky. Práce, kterou děláme s BCGX, což je naše budovatelská jednotka v BCG, spočívá v tom, že ve skutečnosti velmi brzy mluvíme se zákazníky. Často pouze s maketou, pouze s demoverzí, pouze s vstupní stránkou a dostaneme tuto zpětnou vazbu okamžitě.“

Zdroj: https://coingeek.com/boston-consulting-group-tibor-merey-what-the-difference-between-a-failed-startup-and-a-unicorn/