Švýcarsko chce po krachu Credit Suisse provést revoluci finančního systému tokenizací

Už v době, kdy se Credit Suisse potápěla, se bankéři, technokraté a státní úředníci připravovali na reorganizaci finanční infrastruktury.

Když počátkem roku 2023 zkrachovala banka Credit Suisse, skupina švýcarských bankéřů, technokratů a státních úředníků už měla plné ruce práce s budováním nové finanční infrastruktury.

Devět měsíců poté, co v březnu 2023 zkrachovalou banku převzala UBS, vydaly kantony Curych a Basilej-Stadt první tokenizované dluhopisy, které byly vypořádány na blockchainu v rámci experimentálních digitálních peněz vydávaných švýcarskou centrální bankou. Krátce poté následovalo Lugano.

Ve čtvrtek Švýcarská národní banka (SNB) oznámila, že pilotní program, v jehož rámci byly tyto dluhopisy vydány, prodlouží o dva roky, a označila ho za „velmi úspěšný“.

Projekty tokenizace probíhají prakticky ve všech velkých finančních centrech na světě, ale ve Švýcarsku hrají tyto aktivity obzvlášť velkou roli ve snaze zlepšit pošramocenou image finančního centra.

Dosud dohodnutý sňatek dvou největších švýcarských bank vyvolal širokou kritiku, že úřady zasáhly příliš pozdě. Pro některé to byl další důkaz, že bankovní systém, který vyrostl na diskrétní správě peněz pro světové boháče, není schopen udržet si do budoucna vedoucí postavení mezi světovými finančními centry.

„Švýcarsko je známé jako jedno z nejvýznamnějších finančních center na světě, ale ztratili jsme čas,“ řekl Paolo Bertolin, náměstek finančního ředitele města Lugano. Dodal, že finanční sektor v zemi „usnul na vavřínech“.

Hlavní předpoklad tokenizace je, alespoň na první pohled, poměrně jednoduchý. Tím, že se aktivum, jako je akcie nebo dluhopis, reprezentuje ve formě digitálních tokenů v blockchainu, lze podle zastánců zrychlit a zlevnit všechny procesy od vypořádání až po evidenci vlastnictví.

Takových projektů existují po celém světě stovky. Některé z nich interně provozují velké globální banky, jako je JPMorgan, zatímco jiné řídí centrální banky nebo mezinárodní organizace, jako je Banka pro mezinárodní platby. Případy použití sahají od ústředních pilířů globální ekonomiky, jako je financování obchodu, až po neobvyklejší aplikace, jako je tokenizace staletých houslí. Kromě Švýcarska jsou tokenizované dluhopisy kótovány také na tradičních trzích, například v USA a Lucembursku.

Citigroup předpovídá, že do roku 2030 budou existovat tokenizované cenné papíry v hodnotě až čtyř bilionů dolarů.

„Postupem času se na digitální burzy bude přesouvat stále více aktiv – zpočátku nelikvidních aktiv a s novými regulacemi by se možná mohla přesunout i tradiční aktiva,“ uvedla Marni McManusová, vedoucí bankovního oddělení Citigroup pro Švýcarsko, Monako a Lichtenštejnsko.

V čem je Švýcarsko dále než ostatní, je integrace různých aspektů vydávání a obchodování s tokenizovanými dluhopisy.

Digitální dluhopis od Světové banky

Digitální burza SIX, která byla založena v roce 2021 za účelem obchodování s digitálními dluhopisy a akciemi, tvrdí, že je prvním plně regulovaným obchodním centrem svého druhu na světě.

V roce 2023 Švýcarsko postoupilo o krok dále a umožnilo vypořádání tokenizovaných dluhopisů vydaných na SDX v digitální měně centrální banky v rámci pilotního programu, který nyní Švýcarská národní banka rozšiřuje. Dne 11. června byl tímto způsobem vypořádán dluhopis v hodnotě 200 milionů CHF vydaný Světovou bankou – první digitální nástroj s pevným výnosem od emitenta se sídlem mimo Švýcarsko.

„Domnívám se, že je pro nás důležité zůstat v čele finančních inovací,“ uvedl ve čtvrtek v rozhovoru předseda SNB Thomas Jordan, když byl dotázán na prodloužení pilotního programu.

Pokud je digitální dluhopis vypořádán v CBDC – a nikoli v soukromě emitované digitální měně – je eliminováno úvěrové riziko, které existuje u všech transakcí mezi soukromými subjekty, jak zdůrazňuje SNB. V USA byly dosud emitované digitální dluhopisy vypořádávány prostřednictvím soukromých digitálních tokenů, které nenabízejí stejnou bezpečnost jako měna krytá centrální bankou.

„Nedostatek digitální hotovosti, která by byla kompatibilní s technologií distribuované účetní knihy, je často významnou překážkou dalšího rozvoje této technologie,“ uvedla v pátečním prohlášení agentura Moody’s Corp. „Švýcarsko je v této oblasti nejpokročilejší.“

Přestože se tokenizace prosazuje v nesčetných aplikacích po celém světě, skeptici pochybují, že systémy založené na blockchainu nabídnou hmatatelné výhody oproti stávajícím systémům. Dokonce i zastánci tvrdí, že bude trvat roky, než tokenizovaná aktiva do značné míry vytlačí své tradiční protějšky.

Není také jasné, jak dlouho náskok Švýcarska vydrží. Burzy v několika dalších zemích jsou stále daleko za švýcarským systémem, ale dohánějí ho.

CBDC mezitím vyvolaly v mnoha částech světa kontroverze kvůli obavám, že by mohly narušit soukromí. V USA prezidentský kandidát Donald Trump prohlásil, že by „nikdy nedovolil“ digitální dolar vydávaný centrální bankou, protože by představoval „vládní tyranii“.

Luganská cesta je kamenitá

Když náměstek luganského finančního ředitele Bertolin několik měsíců před uzavřením dohody mezi UBS a Credit Suisse hledal velké banky, které by pomohly vydat první tokenizovaný dluhopis na burze SIX, jedinou bankou, která byla ochotna se tohoto úkolu ujmout, byla 250 let stará Zürcher Kantonalbank.

Dalším problémem bylo přesvědčit agenturu Moody’s, že tokenizovaný dluhopis by měl získat stejný rating jako tradiční dluhopis. To si vyžádalo tři měsíce diskusí mezi ratingovou agenturou, Zürcher Kantonalbank a SDX, než byli analytici Moody’s přesvědčeni, že použití digitální platformy s sebou nenese žádná další rizika, říká Bertolin.

„Dluhopisy založené na DLT mají specifické vlastnosti,“ uvedla agentura Moody’s s odkazem na technologii distribuované účetní knihy. „Ve srovnání s tradičními dluhopisy je třeba analyzovat více atributů.“

Lugano vydalo první digitální dluhopis ještě před zahájením pilotního programu s CBDC. Podle Bertolina trvalo finalizování kupujících pro emisi v hodnotě 100 milionů CHF přibližně 90 minut. Druhá emise podobného objemu, která byla vypořádána v digitálních francích, byla prodána během 25 minut.

Bertolin, který dříve pracoval jako bankéř, řekl, že si není jistý, zda podpora centrální banky způsobila rozdíl. Ale dvě desetiletí, kdy sledoval, jak švýcarský finanční sektor ztrácí globální vliv – nejprve kvůli erozi bankovního tajemství a poté kvůli zániku Credit Suisse – ho přesvědčila, že klíčem k získání ztracených pozic bude využití nových technologií.

„Nyní se musíme skutečně zvednout, abychom znovu získali vedoucí postavení ve finančním sektoru,“ řekl.

(Bloomberg)

Zdroj: https://www.cash.ch/news/top-news/nach-credit-suisse-crash-will-die-schweiz-ihr-finanzsystem-revolutionieren-723677