Statistiky z Basileje: USA razantně utlumily služby klientům v kryptu, Evropa naopak ztrojnásobila vlastní expozici

Basilejský výbor pro bankovní dohled právě zveřejnil nové statistiky za červen 2024 v rámci sledování pravidel Basel III – a čísla přinášejí jasný důkaz o regulačním zásahu USA vůči kryptoměnám.

Zatímco americké banky tradičně držely na svých rozvahách jen minimální množství kryptoměn, v druhé polovině roku 2023 přesto poskytovaly svým klientům kryptoslužby v hodnotě až 190 miliard eur. Jenže o pouhých šest měsíců později – v červnu 2024 – tato hodnota dramaticky spadla na méně než 5,8 miliardy eur.

Tak prudký propad má jasný důvod: tlak ze strany amerických regulátorů, zejména FDIC, která v roce 2023 rozeslala řadu dopisů varujících banky před angažováním v oblasti kryptoaktiv. Některým bankám bylo dokonce výslovně zakázáno poskytovat přístup ke kryptu svým klientům.

⸻

USA: ze zprostředkovatelů se stali pozorovatelé

I když Basilejská data vycházejí ze statistického vzorku (a nelze garantovat, že šlo ve všech případech o stejné instituce), trend je neoddiskutovatelný:
USA se regulatorně stáhly z aktivní role poskytovatelů kryptoslužeb, a to navzdory obrovské poptávce, kterou vyvolal boom ETF na Bitcoin.

To přináší jistý paradox – i přes zákaz přímé expozice u klientů se banky masivně zapojily do správy kryptoaktiv přes ETF produkty. Hodnota krypto custody služeb v amerických bankách vyskočila z 94 milionů eur na 333 miliard eur, tedy více než trojnásobek odhadované velikosti samotných ETF fondů na trhu.

Tento nesoulad vyvolává otázky – např. zda jsou do custody statistik započítávány i duplicity nebo skrytá repo řešení, která nejsou ve veřejných údajích zcela zřetelná. Jisté však je, že přístup USA k tokenizaci a kryptu zůstává represivní vůči přímé účasti, ale pragmatický tam, kde jde o institucionální pasivní správu.

⸻

Evropa: pomalejší, ale odvážnější

Na opačné straně Atlantiku mezitím Evropa ztrojnásobila své vlastní digitální expozice na 2,6 miliardy eur, a to přímo na bilancích bank. Co je zajímavé: zatímco dříve šlo převážně o ETP produkty (60 %), dnes převažuje přímé držení spot kryptoměn (69 %).

Evropské instituce tedy přecházejí od finančních derivátů k reálnému vlastnictví digitálních aktiv, což může být v budoucnu strategickou výhodou – především v kontextu vzniku digitálního eura, tokenizovaných státních dluhopisů a vznikajících veřejných blockchainů pro regulované finance.

⸻

Kryptorestrikce vs. digitální suverenita

Basilejská čísla ukazují i hlubší trend: geopolitické štěpení přístupu ke kryptoměnám a tokenizaci.
• USA prosazují model: “mimo klienta, uvnitř struktury.”
• Evropa směřuje ke strategii: “krypto jako součást infrastruktury.”

Zatímco americké banky se stávají pouhými správci cizích tokenů, evropské instituce začínají aktivně budovat vlastní pozice v digitálních aktivech – a tím formovat nový trh digitálního kapitálu s evropským profilem.

⸻

Digitální aktiva se stávají barometrem důvěry v bankovní systém. A Basilej právě změřila, kdo věří komu.

Zdroj: TKNZE