Rusko využívá tokenizované aktiva k obcházení sankcí. Měsíční objem přesáhl 1,5 miliardy dolarů

1.5 miliardy dolarů měsíčně. Rusko zrychluje tokenizaci pod tlakem sankcí

Podle dat, která zveřejnil server Ledger Insights, dosáhl ruský trh s digitálními finančními aktivy (DFA) v září 2025 objemu přes 119 miliard rublů (zhruba 1,5 miliardy USD). Tento segment je v Rusku chápán jako forma tokenizovaných reálných aktiv (RWA) – digitálních reprezentací pohledávek, dluhopisů či komodit, vydávaných na licencovaných platformách pod dohledem centrální banky Ruska (CBR).

Dominance Sberbank a státních institucí

Drtivou většinu objemu tvořila Sberbank, která vydala tokeny v hodnotě 77 miliard rublů (téměř 1 miliardu USD) napříč 39 emisemi.
Dalšími významnými emitenty byly:
• VBRR (Vnešekonombank) s emisí 12 miliard rublů,
• PSB (Promsvyazbank) – 10 miliard rublů.

Téměř všechny emise byly krátkodobé, což naznačuje, že část objemu může být tvořena rolovanými emisemi – tedy znovu vydanými tokeny po splatnosti. Pro ostatní jurisdikce je tento model důležitým varováním: tokenizace bez likvidity generuje pouze účetní objem, nikoli trh.

Od tokenizace aktiv k paralelnímu platebnímu systému

Původní ruská legislativa (zákon o digital financial assets z roku 2021) zakazovala používat DFA jako platební prostředek.
To se změnilo v roce 2024, kdy Moskva schválila novelu umožňující využít DFA pro přeshraniční platby, zejména mezi ruskými a „přátelskými“ zeměmi.

V praxi to znamená, že část těchto emisí slouží:
• k vyrovnávání obchodů s energií či komoditami,
• k nahrazení dolarového a eurového platebního systému u obchodních partnerů,
• a podle některých zdrojů také k obcházení sankčních omezení.

Z pohledu regulatorní teorie jde o unikátní testovací prostředí, kde se tokenizace aktiv využívá nikoli pro efektivitu kapitálového trhu, ale pro geopolitickou odolnost platební infrastruktury.

Ruský model jako „učebnicový případ“ pro Evropu a Asii

Pro Evropu a zejména pro regulátory sledující přechod z pilotních DLT režimů do produkčních systémů je ruský příklad důležitý z negativní perspektivy. Ukazuje, že:
• fragmentovaná tokenizační infrastruktura (mnoho platforem, žádný jednotný standard) vede k nefunkční likviditě,
• absence důvěryhodného settlement assetu (např. stablecoinu nebo tokenizovaného depozitu) brání sekundárnímu trhu,
• politická instrumentalizace tokenizace ohrožuje její legitimitu.

Na druhé straně lze vnímat Rusko jako technologickou laboratoř: většina platforem má bankovní dohled, funguje pod jednotným regulatorním rámcem a generuje datové vzory pro cross-border tokenizaci, které zaujaly i mimo Rusko – zejména v Číně a Íránu.

⸻

Regulatorní závěr: tokenizace bez tržní disciplíny není digitalizací kapitálu

Zatímco ruský model ukazuje technickou robustnost a schopnost obejít globální sankční systémy, postrádá ekonomickou hloubku a tržní infrastrukturu, která by umožnila dlouhodobý kapitálový růst.
Pro evropské banky a dohledy je to učebnicový příklad, proč musí být tokenizace pevně regulovaná, auditovatelná a napojená na transparentní DvP systém – jinak se může stát jen „digitálním účtem“ pro šedou ekonomiku.

Zdroje:
• Ledger Insights (6. 1. 2026): Russia’s tokenized assets reach $1.5bn monthly amid bank sanctions workarounds
• Centrální banka Ruské federace: Digital Financial Assets Registry – Q3 2025 update
• Kommersant, Vedomosti (říjen–prosinec 2025): DFA used for trade settlements under new law
• BIS Bulletin No. 86 (listopad 2025): CBDC and sanctioned economies