Regulovaná tokenizace dostává první veřejnou podporu z bankovního sektoru

V uplynulých letech vzniklo v Evropě mnoho studií a návrhů na využití technologie DLT ve finanční infrastruktuře. Přesto byla většina z nich svázána shora řízenými přístupy, které se snaží předem definovat „ideální model“, často bez skutečné interakce s trhem. O to významnější je, když se v prostředí tradičních bank začínají objevovat hlasy, které poukazují na to, že budoucnost financí musí vycházet z tržní dynamiky, nikoliv z centralizovaného plánování.

Jedním z těchto hlasů je Michael J. Cyrus, vedoucí oddělení Short Term Products, Equity Finance & FX v DekaBank, který 3. července 2025 publikoval komentář na Ledger Insights s názvem „The DLT settlement pilot and what Europeans could learn from the GENIUS Act.“

Tržní infrastruktura vzniká zdola, ne direktivně

Cyrus ve svém komentáři upozorňuje na zásadní rozdíl mezi přístupem USA, kde byl schválen GENIUS Act (zákon nastavující rámec pro regulaci stablecoinů), a přístupem EU, kde je digitalizace financí často vázána na pilotní projekty pod přímou kontrolou centrálních institucí. Podle Cyruse inovace vzniká v reálném světě nikoliv tak, že stát či centrální banka navrhne ideální řešení, ale tak, že soukromé subjekty – často podstupující kapitálové riziko – nacházejí v konkrétním kontextu funkční modely, které trh ověří.

Jeho závěr je jednoznačný:

“You don’t have to predict the future to shape it. You just need to create the space where discovery is possible.”

Otevřený rámec místo centrálního designu

Z pohledu regulované tokenizace v Evropě je tento názor klíčový. V uplynulých letech se objevila řada řešení, která vycházejí právě z tohoto přístupu: místo toho, aby definovala, jak má trh vypadat, vytvářejí infrastrukturu, která umožňuje trhu fungovat bezpečně, transparentně a predikovatelně – ale bez zásahů do jeho přirozené dynamiky.

Tato řešení:

• kombinují modulární architekturu s regulatorní kompatibilitou (MiCA, MiFID II, ISO 20022),
• staví na licencovaných partnerech namísto centrální platformy,
• umožňují tokenizaci reálných aktiv (RWA) s algoritmickým oceněním na základě vnitřní hodnoty, nikoliv spekulace,
• a počítají s využitelností i v krizových scénářích – např. možnost směny za základní statky v případě selhání klasických trhů.

Bankovní sektor začíná vnímat priority trhu

To, že se k těmto principům veřejně přihlásil zástupce významné instituce, naznačuje, že i v prostředí klasického bankovnictví začíná docházet k přehodnocení role technologie, tokenizace a tržních mechanismů.

Pro evropský trh je to povzbudivý signál:

• že existuje prostor pro skutečně regulované, ale otevřené systémy,
• že infrastruktura nemusí být řízena centrálně, aby byla stabilní a bezpečná,
• a že respekt k bankám, právu a dlouhodobé udržitelnosti nemusí být v rozporu s inovací.

Závěr

Komentář Michaela Cyruse není jen akademickým příspěvkem. Je to praktická výzva k tomu, aby Evropa přestala čekat na „dokonalý“ model a začala vytvářet rámce, které umožní trhu inovovat – v mezích pravidel, ale bez blokací.

V kontextu regulované tokenizace jde o důležitý zlom. Ukazuje se, že hlas trhu a hlas regulatorně uvědomělých inovátorů se začínají potkávat. To je přesně ten okamžik, kdy může vzniknout skutečně funkční, evropsky kompatibilní a tržně životaschopná digitální finanční infrastruktura.

Odkaz na komentář Michaela Cyruse:

“The DLT settlement pilot and what Europeans could learn from the GENIUS Act”, Ledger Insights, 3. 7. 2025

https://www.ledgerinsights.com/the-dlt-settlement-pilot-and-what-europeans-could-learn-from-the-genius-act