Mezinárodní měnový fond zveřejnil koncept tokenizace „ASAP“

Interoperabilita

V dokumentu, který nedávno zveřejnil Mezinárodní měnový fond (MMF) o platformách digitálních aktiv se uvádí, že konvenční finance mají tendenci těsně spojovat aktiva s platformou, na které existují. Například peníze banky jsou použitelné pouze na její vlastní bankovní platformě. Naproti tomu u digitálních aktiv může aktivum existovat na více platformách (například stablecoin na více blockchainech).

Internetový protokol TCP/IP umožnil růst internetu. Autoři konceptuálního modelu se proto v dokumentu ptají: „Jaký je ekvivalent TCP/IP pro digitální aktiva?“.

V odpovědi na tuto otázku si vypůjčili funkční koncept z éry internetu, model OSI, který rozděluje sítě do vrstev.

Pro digitální aktiva autoři definují čtyři vrstvy, které standardizují platformu digitálních aktiv modelem ASAP:

• Access – přístup (např. webová stránka, peněženka)
• Service – služba (např. půjčka) 
• Asset – aktivum (např. CBDC nebo dluhopis)
• Platform – platforma (např. blockchain)

Autoři zdůrazňují, že přestože vrstvy aktiv a služeb nejsou dostatečně prozkoumány, mají velký potenciál proto, aby vyřešily otázky interoperability, správy a systémových rizik.

Proč se u tokenizace zaměřit na standardizaci vrstev?

Na jedné straně jsou vrstvy platforem vysoce konkurenční a vyvíjí se. Na druhé straně však existuje spousta blockchainů a technologií distribuované účetní knihy bez jednotných standardů (DLT).

Platformové ekosystémy a dodavatelé softwaru, dnes ještě nejsou motivováni k tomu, aby se zapojili do standardizace, a to i přestože s růstem tokenizačního trendu se množí počet vyvíjených řešení. Během času tak může dojít k značným odchylkám, které mohou být pro některé z platforem limitní.

Řada bank, finančních i obchodních společností již nyní vyvíjí vlastní platformy digitálních aktiv, jejichž základem jsou samostatné blockchainy. Na straně poskytovatelů platebních služeb však již některé prvky standardizace existují, například QR kódy, vrstva Access staví na běžně využívaných standardech, například na formátu tokenu Ethereum ERC20, atd.

Spojení těchto vrstev tak nabízí cestu, kterou může finanční sektor využít pro svůj koordinační potenciál a k dosažení interoperability. Stejně jako standard ERC20 umožnil bezprecedentní kompozici aktiv a služeb na platformách, které jej podporují, může standardizace u vyvíjených řešeních přinést významnou efektivitu i konkurenční výhodu v novém odvětví finančního sektoru.

Konkrétním příkladem, na který je v dokumentu také upozorněno, je koncept účelově vázaných peněz – Purpose Bound Money (PBM) singapurského měnového úřadu. Některé centrální banky se obávají programovatelných peněz, ale PBM umožňuje společnosti stavět na aktivu, například vytvářením poukázek. K aktivu přidá obal – CBDC, depozitní token nebo stablecoin – a poté logiku PBM na servisní vrstvě (v této souvislosti zmiňme koncept Container Token Modelu od Thomase Nägelleho).

Proto seznámení se s konceptem ASAP doporučujeme, protože se zaměřuje na technické aspekty digitálních aktiv. Mimo jiné přináší jasnou terminologii v nově rodícím se platformově orientovaném paradigmatu finančních infrastruktur. Článek využívá poznatky z praxe IT odvětví a experimentů centrálních bank. Model ASAP je ilustrován na příkladech a případech použití tokenizovaných aktiv s cílem ukázat možné využití a výhody modelování platforem digitálních aktiv se čtyřmi vrstvami. Stejně jako bylo využití sedmivrstvého modelu (často označovaného jako TCP/IP) zásadní pro interoperabilitu internetu, předpokládá se, že čtyřvrstvý model ASAP pro platformy digitálních aktiv podobně podpoří interoperabilitu napříč platformami, a to i mezi různými jurisdikcemi, a připraví tak půdu pro soudržnější ekosystém digitálních aktiv.

Dokument o standardizaci ASAP naleznete zde: https://www.imf.org/en/Publications/WP/Issues/2024/02/02/ASAP-A-Conceptual-Model-for-Digital-Asset-Platforms-544387