Peru spouští první pilotní projekt digitální měny centrální banky (CBDC)

Peruánská centrální banka zahájila svůj první pilotní projekt centrální bankovní digitální měny (CBDC) a vybrala místního telekomunikačního operátora Viettel Peru jako svého partnera. Centrální banka Peru (BCRP) oznámila toto partnerství nedávno, ale podrobnosti o samotném pilotním projektu zatím nezveřejnila. Viettel Peru je dceřinou společností vietnamské státní telekomunikační společnosti Viettel Group, která v Peru působí od roku 2014.

Pro Peru představuje digitální sol pokus o digitalizaci plateb s cílem zvýšit efektivitu a snížit náklady. Vláda také usiluje o zvýšení finanční inkluze; podle nejnovějších studií, provedených před dvěma lety, má přístup k formálním finančním účtům pouze polovina Peruánců. I když se jedná o významný nárůst oproti roku 2014, kdy Světová banka odhalila, že pouze dva z deseti Peruánců měli bankovní účet, stále je to relativně nízké číslo pro zemi s hrubým domácím produktem (HDP) ve výši 242 miliard dolarů. Pro srovnání, v sousedním Chile má přístup k bankovním službám 85 % obyvatel.

S téměř polovinou obyvatelstva bez bankovních účtů je Peru silně závislé na hotovosti. Podle Mezinárodního měnového fondu (IMF) zůstávají vysoké náklady a nedostatečná digitální infrastruktura hlavními překážkami pro rozvoj digitálních plateb.

IMF se domnívá, že CBDC by mohla odstranit mnoho bariér, které brání rozvoji digitálních plateb. Nicméně Peru bude muset zvážit několik klíčových aspektů, například nabízení digitálního řešení prostřednictvím USSD, protože velká část obyvatel nemá chytrý telefon.

Bude také nutné oddělit CBDC od bankovního systému, protože lidé, kteří ho nejvíce potřebují, často nemají bankovní účet. Ve většině zemí je CBDC peněženka propojena s bankovním účtem, což umožňuje pohodlné přepínání mezi nimi. To zároveň umožňuje regulátorům uvalit limit na držení digitální měny – jakmile zákazník dosáhne tohoto limitu, přebytek je převeden na běžný bankovní vklad.

Peru by se mohlo inspirovat Japonskem, pokročilejší ekonomikou, která čelí stejnému problému s dominantním využíváním hotovosti. V loňském roce tvořily digitální platby pouze 39 % všech plateb v Japonsku. Naproti tomu v sousední Číně kleslo využívání hotovosti v roce 2023 na 3,7 %.

Tato dominance hotovosti ovlivnila cestu k přijetí CBDC. Zpráva z března tohoto roku odhalila, že pouze 3 % japonských obyvatel věděla o navrhované digitální měně yen.

Peru by mohlo čelit stejnému problému. Kromě toho jsou Peruánci více nedůvěřiví vůči své vládě a národní měně, což by mohlo vést k podobným problémům, jaké zažila Nigérie se svým e-Naira, která se navzdory rozsáhlým potížím s hotovostí v Africe nedokázala prosadit.

Zdroj: redakce TKNZE