Nasdaq: polovina institucí očekává živou správu tokenizovaného kolaterálu do konce roku 2026

Perex:
Tokenizace se v institucionálním světě posouvá od emisí a pilotů k mnohem tvrdšímu jádru finanční infrastruktury: ke kolaterálu, marginingu a řízení likvidity. Nový report Nasdaq ukazuje, že 52 % globálních finančních institucí očekává, že do konce roku 2026 bude aktivně pracovat s živým tokenizovaným kolaterálem. Důležité přitom není jen samotné číslo, ale i to, co říká o změně myšlení trhu: otázka už nezní, zda tokenizace do kolaterálu vstoupí, ale kdy a v jakém regulatorním rámci se dostane do produkce.

Tokenizace kolaterálu se rychle stává jedním z nejdůležitějších institucionálních use-case celé digitální transformace kapitálových trhů. Nový report Nasdaq „Making the Case for Tokenized Collateral“, založený na průzkumu mezi 203 účastníky trhu, uvádí, že 52 % dotázaných firem očekává, že do konce roku 2026 bude aktivně spravovat živý tokenizovaný kolaterál. Autoři to označují za posun v uvažování trhu z fáze „if“ do fáze „when“.

To je podstatné. V tokenizaci se totiž dlouho mluvilo hlavně o digitálních dluhopisech, fondech nebo tokenizovaných akciích jako o viditelných „front-end“ produktech. Jenže skutečná institucionální adopce se nepozná podle marketingově atraktivních emisí, ale podle toho, zda se tokenizace dostane do méně viditelné, ale mnohem důležitější vrstvy trhu: do správy zástav, marginingu, collateral mobility a post-trade procesů. Právě tam totiž vzniká největší provozní a bilanční efekt.

Report Nasdaq současně ukazuje výraznou geografickou asymetrii. V Severní Americe očekává významný dopad tokenizovaného kolaterálu na svůj byznys 78 % firem, v Evropě 42 % a v Asii a Pacifiku 31 %. To není jen statistická odchylka, ale odraz regulatorního a infrastrukturního tempa. V USA dnes existuje několik konkrétních signálů, že tokenizovaný kolaterál už není pouze laboratorní téma. Nasdaq i další zdroje zmiňují například no-action relief pro tokenizační platformu DTCC, živé repo transakce s tokenizovanými americkými státními dluhopisy a novější postoj CFTC k digitálním aktivům používaným jako margin collateral.

Jinými slovy: americký trh už dnes nemluví jen o tom, zda tokenizace jednou zefektivní kolaterál. Mluví o tom, jak ji dostat do produkce tak, aby obstála z hlediska custody, právní vymahatelnosti, segregace, risk managementu a operativního dohledu. Právě to je rozdíl mezi experimentem a tržní infrastrukturou. A právě proto je dnešní americká dynamika rychlejší než v Evropě.

Nasdaq přitom nestaví argument jen na očekáváních trhu, ale i na existujících slabinách současného modelu. Podle průzkumu 70 % respondentů čelí denně problémům se settlement matchingem a delivery procesy, což ukazuje, jak silně jsou kolaterálové workflow stále závislé na manuálních krocích, fragmentovaných účtech a nepropojených systémech. Tokenizace zde není módní technologická vrstva, ale kandidát na odstranění provozní neefektivity, která se v tradiční infrastruktuře roky považovala za „normální“.

A právě zde začíná být tokenizovaný kolaterál opravdu zajímavý. Nejde jen o digitální reprezentaci aktiva, ale o jeho finanční použitelnost v čase. Kolaterál, který lze rychleji mobilizovat, programově převádět, efektivněji alokovat a přesněji monitorovat, mění nejen settlement, ale i likviditu, intraday řízení rizika a cenu kapitálu. Nasdaq proto uvádí, že tokenizace kolaterálu může snížit počet failnutých obchodů, zlepšit mobilitu zajištění a zvýšit efektivitu využití bilančních zdrojů.

Z pohledu institucionálních hráčů je to logické. Největší hodnota tokenizace nevzniká ve chvíli, kdy aktivum jen „existuje na chainu“, ale ve chvíli, kdy se stane použitelným v repo, derivátech, collateral transformation, cross-marginingových scénářích a dalších jádrových procesech finančního systému. Teprve tehdy se tokenizace přestává tvářit jako nová forma evidence a začíná fungovat jako nová forma finanční infrastruktury. Tento posun je pro rok 2026 pravděpodobně důležitější než samotný růst objemu tokenizovaných emisí. To je interpretační závěr, ale je silně podpořen směrem, který report popisuje.

Pro Evropu z toho plyne poměrně tvrdé ponaučení. Pokud chce evropský trh držet krok, nebude stačit mluvit o tokenizaci jako o inovaci pro emise. Bude nutné dostat do produkce i navazující vrstvy: právně jistý převod, uznatelnou evidenci, interoperabilní custody modely, propojení s clearingem a jasná pravidla pro přijatelnost tokenizovaných aktiv jako kolaterálu. Bez toho zůstane Evropa silná v konceptech a sandboxech, ale slabší v reálném provozu. Rozdíl mezi 78 % v Severní Americe a 42 % v Evropě je v tomto směru varovný signál.

Z českého pohledu je tato debata mimořádně důležitá i proto, že dobře ukazuje, kam se tokenizace skutečně posouvá. Ne k „rychlým tokenům“, ale k infrastruktuře důvěry, vypořádání, kolaterálu a dohledové kompatibility. Právě tam se bude rozhodovat, které projekty mají regulatorní a provozní váhu a které zůstanou jen ve fázi prototypů. Report Nasdaq je v tomto směru cenný hlavně tím, že potvrzuje změnu institucionálního myšlení: tokenizace už není vnímána jako okrajová digitální novinka, ale jako kandidát na přestavbu jedné z nejcitlivějších vrstev trhu.