FSB varuje před mezerami v regulaci digitálních aktiv. Nejslabším místem už nejsou jen kryptoměny, ale hlavně stablecoiny

Základ článku: autorský text vychází především z výroční zprávy FSB za rok 2025, zveřejněné 24. března 2026, a z tematického peer review k implementaci globálního rámce pro crypto-assets a global stablecoin arrangements.

Financial Stability Board ve své výroční zprávě neposílá trhu zprávu, že by digitální aktiva dnes sama o sobě ohrožovala globální finanční stabilitu. Varování je jemnější, ale z regulatorního hlediska možná závažnější: světový rámec se začíná skládat nerovnoměrně, mezi jurisdikcemi vznikají mezery a právě tato nejednotnost může zvyšovat riziko arbitráže, ztěžovat dohled a brzdit vznik skutečně odolného ekosystému digitálních aktiv. Jinými slovy, problémem už není jen volatilita trhu, ale i to, že pravidla nevznikají stejně rychle a stejně důsledně.

FSB to říká poměrně otevřeně. Ve výroční zprávě uvádí, že „implementation gaps and inconsistencies“ v regulaci crypto-asset a stablecoin aktivit mohou představovat riziko pro finanční stabilitu i pro rozvoj resilient digital asset ecosystem. Současně připomíná, že uneven implementation vytváří prostor pro regulatory arbitrage a komplikuje dohled nad trhem, který je z podstaty přeshraniční a rychle se vyvíjí. To není akademická poznámka. Je to přímý vzkaz národním autoritám, že nestačí mít jen politický záměr něco regulovat; důležité je, kdy a jak hluboko se pravidla skutečně dostanou do praxe.

Z čísel je navíc vidět, že implementace je stále nevyrovnaná. Podle tabulky ve výroční zprávě mělo k srpnu 2025 u doporučení pro crypto-asset activities plně finalizovaný rámec 11 jurisdikcí, zatímco u global stablecoin arrangements jen 5. Naopak 6 jurisdikcí nemělo rámec pro crypto-assets vůbec a 11 nemělo vůbec rámec pro stablecoiny. To je důležité číst správně: stablecoiny dnes nejsou jen podmnožinou širšího „krypto“ tématu, ale samostatnou regulatorní kategorií, kde je zpoždění viditelnější než u obecnější crypto regulace.

Současně FSB neříká, že by už dnes digitální aktiva představovala bezprostřední systémovou hrozbu. Výroční zpráva konstatuje, že crypto-asset markets byly v roce 2025 výrazně volatilní, ale dopad na širší finanční systém zůstal omezený navzdory rostoucím vazbám na tradiční finance. Stejně tak uvádí, že crypto-assets a stablecoiny zatím nejsou široce používány ve finančních službách podporujících reálnou ekonomiku a že decentralised finance zůstává malým segmentem trhu. To je důležitá nuance: FSB nepanikaří, ale zároveň naznačuje, že právě období před masovější adopcí je okamžikem, kdy se mají pravidla dotahovat, ne odkládat.

Největší pozornost přitom FSB věnuje stablecoinům. Zpráva připouští, že stablecoins can provide benefits, ale dodává, že bude nutné pečlivě sledovat, jak se sektor strukturálně vyvíjí a jaké zranitelnosti z něj mohou vzejít v oblasti liquidity, operational risk a interlinkages. Zvláštní pozornost věnuje globálním stablecoinům, které obíhají napříč více jurisdikcemi a musí spravovat rezervní aktiva přes hranice. A ještě ostřeji upozorňuje na foreign currency-denominated stablecoins, které podle řady emerging market and developing economies nesou ještě citelnější makrofinanční rizika. Tady už nejsme v rovině „nového platebního nástroje“, ale v rovině měnové suverenity a stability domácích finančních systémů.

Výroční zpráva navíc ukazuje, že FSB nevnímá digitální transformaci izolovaně od dalších technologických rizik. Andrew Bailey ve svém předslovu výslovně zmiňuje, že digital assets a AI reshaping the financial landscape, ale finanční stabilita zůstává předpokladem pro to, aby tyto příležitosti bylo možné bezpečně využít. Samotná zpráva pak připomíná, že AI může zvyšovat third-party dependencies, market correlations, cyber risks a problémy v model risk and governance. FSB proto avizuje další práci na sound practices for AI adoption, use, and innovation by financial institutions. Z regulatorního pohledu je to důležitý signál: budoucí dohled nebude řešit blockchain a AI odděleně, ale jako souběžné vrstvy nově digitalizovaného finančního systému.

V kontextu Tokenizace.cz je hlavní sdělení této zprávy jiné, než by se mohlo zdát z titulku. FSB neříká, že digitální aktiva selhávají. Říká, že bez jednotnější implementace pravidel se z nich těžko stane důvěryhodná finanční infrastruktura. To je podstatný rozdíl. Skutečný test tokenizace, stablecoinů i dalších forem digitálních peněz nebude spočívat v tom, kolik vznikne nových produktů, ale zda se podaří snížit regulatorní asymetrie mezi trhy natolik, aby přeshraniční dohled, správa rezerv, data access a enforcement začaly fungovat jako jeden systém, ne jako mozaika národních výjimek.

A právě proto je závěr této zprávy ostřejší, než působí na první pohled. FSB dnes v zásadě neřeší, zda digitální aktiva existují. Řeší, zda se svět stihne dohodnout na tom, co s nimi dělat dřív, než se z nich stane běžná součást finančního provozu. Pokud ne, největším rizikem nemusí být samotný token ani samotný stablecoin. Největším rizikem bude, že tentýž digitální produkt bude v jedné jurisdikci považován za regulovanou infrastrukturu, v jiné za nedokončený experiment a ve třetí za něco, co dohledu uniká úplně. A právě v takových rozdílech obvykle nezačíná inovace, ale budoucí problém.