ESMA pod palbou: Kritika za příliš přísný výklad pravidel pro neevropské poskytovatele kryptoslužeb

Evropský regulátor ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) čelí vlně kritiky kvůli své čerstvé interpretaci tzv. „výjimky z vlastní iniciativy“ (reverse solicitation) podle článku 61 nařízení MiCA. Zatímco původním cílem této výjimky bylo umožnit znalým klientům z EU přístup ke službám neevropských poskytovatelů bez toho, aby ti museli získávat licenci v EU, ESMA nyní prakticky uzavírá tuto možnost — alespoň podle mnohých právníků, podnikatelů a odborníků z kryptoprostoru.

Případ fabDAM: může si uživatel z EU založit účet?

Představme si situaci: uživatel v EU chce používat kanadskou kryptoburzu, například „fabDAM“. Ta neinzeruje v EU, nepořádá zde eventy a neoslovuje evropské klienty. Ale EU uživatel se na základě doporučení od známého sám rozhodne zaregistrovat. Podle článku 61 MiCA je to zcela v pořádku — protože všechno proběhlo na jeho výlučnou iniciativu, nikoli z popudu poskytovatele.

Nicméně nová ESMA guidance tvrdí, že výjimka z vlastní iniciativy musí být vykládána velmi úzce a že poskytovatel by měl zvážit odmítnutí registrace nebo zablokování přístupu z EU, pokud existuje i minimální podezření, že k oslovení EU klienta došlo byť jen nepřímo (např. skrze globální příspěvek na sociálních sítích, tiskovou zprávu, či přítomnost influencera).

Právníci: Výklad ESMA jde proti duchu zákona

Známý právník Jonathan Galea označil přístup ESMA za “regulatorní přestřelení”. Na LinkedInu napsal:

„Nikdo rozumný si nemyslí, že by neevropské firmy měly zablokovat celý EU trh, jen aby mohly spoléhat na výjimku z vlastní iniciativy — protože smyslem té výjimky je umožnit klientům svobodně se rozhodnout připojit se ke službě.“

Jeho argument potvrzuje i Peter Kerstens, poradce Evropské komise a jeden z architektů MiCA:

“Pokud jste neevropský poskytovatel kryptoslužeb, který se nesnaží přilákat klienty z EU, MiCA se vás jednoduše netýká.“

Úskalí po registraci: ještě větší problém?

Situace se dále komplikuje, pokud uživatel z EU účet na platformě opravdu vytvoří. Článek 61 říká, že poskytovatel nesmí aktivně nabízet další typy kryptoaktiv nebo služeb. Co však ESMA považuje za „nový typ“?

Zde dochází ke zřejmě až absurdnímu výkladu. Podle ESMA totiž není možné:

•⁠ ⁠koupit jiný stablecoin v jiné měně (např. euro místo USD),
•⁠ ⁠nakoupit stejný stablecoin na jiné síti (např. USDC na Ethereum místo Polygonu),
•⁠ ⁠a zcela jistě ne začít obchodovat s BTC nebo ETH, pokud to nebyl původní požadavek.

Co víc — pouhé zobrazení obchodních párů na platformě může být interpretováno jako marketing.

To vyvolává právní i praktické otázky:

Má uživatel platformě e-mailem napsat, že si přeje zobrazit obchodní pár? Nebo každý nový nákup musí být explicitně potvrzen jako „na přání klienta“? V reálném světě internetu a kryptoměn je tento přístup nepraktický až směšný.

Regulace vs. realita

Z pohledu ESMA je samozřejmě jasné, že některé platformy se budou snažit pravidla obcházet, například marketingem přes „třetí osoby“ nebo pseudonezávislé články. Ale paušální restrikce na základě jakékoliv globální aktivity může vést k přesně tomu, čemu měla MiCA zabránit: izolaci evropských uživatelů a omezování jejich svobody volby.

Připomíná to začátky GDPR

Jak poznamenal článek z Ledger Insights, situace připomíná chaos po zavedení GDPR, kdy mnoho amerických médií a webů zablokovalo přístup z EU, protože se jim nechtělo řešit složitou compliance. Něco podobného nyní hrozí v kryptosvětě — a to ve chvíli, kdy by Evropa měla být v čele otevřené a férové digitální ekonomiky.

Závěr: Potřebujeme zdravý výklad, ne digitální železnou oponu

MiCA měla být nástrojem ochrany investorů a transparentnosti trhu — nikoli digitálním plotem, který EU oddělí od globálního kryptofinančního světa. Pokud bude výklad výjimky z vlastní iniciativy příliš restriktivní, neevropské platformy zvolí jednoduchou cestu: geoblokace EU uživatelů.

Zdroj: TKNZE