Digitální euro a paradox hotovostních ekonomik: Proč největší zájem přichází právě od těch, kdo nejvíce používají hotovost?

Nový průzkum společnosti YouGov, zadaný poradenskou firmou BearingPoint, přinesl překvapivé zjištění: největší zájem o digitální euro (CBDC) je v zemích EU, kde lidé dosud ve velké míře používají hotovost. Tato informace se může zdát paradoxní – ale při hlubším pohledu dává perfektní smysl.

Hotovostní země chtějí digitální alternativu, ne nutně digitalizaci

Země s vysokým podílem plateb v hotovosti – jako je Německo, Rakousko nebo Itálie – nejsou proti digitalizaci jako takové, ale hledají digitální nástroj, který by měl stejné vlastnosti jako fyzické peníze: anonymitu, jednoduchost, všudypřítomnost, bezplatnost.

Digitální euro může být vnímáno jako „hotovost 2.0“, ne jako náhrada hotovosti kartou, aplikací nebo bankovním převodem. A právě v tom tkví jeho přitažlivost.

Nejčastější motivace? Online nákupy

Podle průzkumu je nejčastějším zamýšleným využitím digitálního eura online nakupování (36 %), následované nákupy v kamenných prodejnách (28 %). To naznačuje, že lidé nechtějí digitální euro proto, že by přestali používat hotovost, ale proto, že chtějí digitální nástroj, kterému důvěřují víc než BigTechu nebo kryptoměnám.

Populární? Spíš opatrně přijaté

Průzkum ukazuje, že:

•⁠ ⁠33 % Evropanů by bylo ochotných digitální euro použít, i když často jen příležitostně.
•⁠ ⁠36 % jej nechce používat vůbec, a
•⁠ ⁠zbytek neví, co to je.

Mimo eurozónu je přijetí ještě nižší: ve Švédsku a Dánsku by CBDC používala jen čtvrtina respondentů. Přesto jsou právě tyto státy průkopníky digitalizace plateb – což ukazuje, že pouhá technologická vyspělost nezaručuje nadšení pro CBDC.

Kdo má držet data? Bankám důvěřujeme víc než centrálním bankám

Největší překážkou přijetí digitálního eura je nedůvěra k uchovávání osobních údajů:

•⁠ ⁠42 % lidí důvěřuje komerčním bankám,
•⁠ ⁠13 % centrálním bankám,
•⁠ ⁠pouze 5 % technologickým gigantům (BigTech).
•⁠ ⁠Ale pozor – 32 % lidí nedůvěřuje žádnému subjektu.

To vytváří napětí: centrální banky chtějí chránit soukromí, ale lidé paradoxně důvěřují víc tradičním bankám. Navíc v nečlenských zemích eurozóny (Švýcarsko, Dánsko, Švédsko) je tento rozdíl menší – což může souviset s vyšší úrovní digitalizace a transparentnosti.

Proč stále vládne hotovost?

Přestože trend digitalizace pokračuje, hotovost se drží pevně, i tam, kde bychom to nečekali. Ve Švédsku, považovaném za téměř bezhotovostní společnost, tři čtvrtiny respondentů uvedly, že hotovost použijí alespoň 2–3krát za dva týdny. Stejně tak ve Finsku a Nizozemsku je její používání dál běžné.

Co lidi nejvíc láká?

Nejoblíbenější vlastnosti digitálního eura podle respondentů:

•⁠ ⁠Bezplatné používání (43 %)
•⁠ ⁠Možnost platit všude (37 %)

Technická použitelnost či aplikace nehrála tak velkou roli – ale jak upozorňuje zpráva, pokud centrální banky nabídnou produkt s nízkou uživatelskou přívětivostí, bude jeho rozšíření velmi omezené.

⸻

Závěr: Digitální euro nesmí být jen další aplikace

Digitální euro má šanci uspět právě v zemích, které si cení hotovosti, pokud dokáže nabídnout digitální alternativu se stejnou mírou svobody, jednoduchosti a neutrality. Ačkoli nadšení není všudypřítomné, latentní zájem je zřejmý – zejména pokud bude digitální euro bezplatné, univerzálně přijímané a maximálně chránící soukromí.

Evropa tak stojí před klíčovou výzvou: vytvořit digitální měnu, která bude lidem připadat stejně důvěryhodná jako mince v jejich peněžence.

Zdroj: TKNZE