Británie uznává tokeny jako majetek: co přináší zákon Property (Digital Assets etc) Act 2025?

Velká Británie udělala v oblasti právního postavení digitálních aktiv krok, na který odborná veřejnost čekala několik let. Zákon Property (Digital Assets etc) Act 2025 po udělení královského souhlasu formálně vytváří třetí kategorii osobního majetku, do níž budou spadat vybraná digitální aktiva – typicky kryptoměny a další krypto-tokeny.

Dosud anglické právo rozlišovalo dvě základní kategorie majetku: „things in possession“ (hmotné věci, jako je dům nebo auto) a „things in action“ (pohledávky a jiná práva vynutitelná žalobou, např. akcie, dluhopisy či autorská práva). Bitcoin ani jiné krypto-tokeny do žádné z těchto kategorií dobře nezapadaly. Soudy proto v posledních letech začaly judikaturou naznačovat, že digitální aktiva jsou majetkem sui generis, ale chyběla jim jasná zákonná opora.

Nový zákon tuto mezeru řeší velmi stručným, ale zásadním ustanovením: stanoví, že věc může být objektem osobních majetkových práv, i když není ani věcí v detenci (possession), ani pohledávkou či právem vymáhatelným žalobou (thing in action). Tím otevírá cestu k tomu, aby soudy v Anglii a Walesu systematicky zařazovaly digitální aktiva do nové třetí kategorie osobního majetku a postupně pro ni dotvořily podrobná pravidla, například pro převody vlastnictví, zajištění, pořadí věřitelů nebo ochranu bona fide nabyvatele.

Na návrhu koncepce třetí kategorie dlouhodobě pracovala britská Law Commission, která už v předchozích zprávách upozorňovala, že bez jasného vymezení digitálních aktiv jako majetku je obtížné například vymáhat odcizené kryptoměny, řešit jejich zástavu, insolvenci nebo dědění. Zákon sice přímo nevyjmenovává, která konkrétní digitální aktiva do nové kategorie spadají, ale z dosavadních materiálů Law Commission je zřejmé, že cílem jsou zejména krypto-tokeny a další digitální hodnoty obchodované na finančních trzích.

Praktický dopad je významný. Uznání digitálních aktiv jako majetku zjednodušuje situaci soudům, policii, regulátorům i investorům. Pokud je například kryptoměna výslovně chápána jako majetek, mohou soudy nařizovat její zmrazení, vydání nebo odškodnění obdobně jako u jiných tříd aktiv. Pro projekty regulované tokenizace a tokenizovaných vkladů to znamená jasnější právní prostředí pro strukturování produktů, zástav, repo transakcí nebo kolateralizaci.

Zákon zároveň ponechává prostor pro další vývoj. Neřeší detaily typu daňového režimu, licenčních požadavků nebo regulace poskytovatelů služeb s digitálními aktivy – ty zůstávají v kompetenci jiných předpisů a dohledu regulátorů. Jeho úkolem je položit základní majetkoprávní kámen, o který se budou moci opřít jak klasické soudní spory, tak sofistikované struktury tokenizovaných aktiv, které budou na anglickém právu stavět.

Pro Evropu i Českou republiku je tato úprava důležitým signálem: jedna z klíčových jurisdikcí globálních financí potvrzuje, že digitální aktiva nepatří do právního vakua, ale do plnohodnotného majetkového rámce. Pro všechny, kdo připravují architektury regulované tokenizace, je to další argument, proč při návrhu smluvních dokumentů, custody struktur i soudních doložek počítat s anglickým právem jako s jedním z výchozích referenčních bodů.