BILIONOVÁ VLNA – PRVNÍ VYDÁNÍ: Tokenizační & AI briefing pro elitní finančníky [duben 2025]

Tokenizace a AI mění pravidla hry

Finanční svět stojí na prahu transformační vlny, kterou pohání tokenizace aktiv, technologie blockchainu a pokročilá umělá inteligence (AI). Larry Fink, CEO největšího asset managera světa BlackRock, nedávno prohlásil, že „každá akcie, každý dluhopis, každý fond – zkrátka každé aktivum může být tokenizováno“, a že tato tokenizační revoluce „způsobí převrat ve vlastnictví a investování“ – jedinou výzvou zůstává dořešení digitální identity jakožto zabezpečení nové éry​ [ground.news]​. Fink tak potvrzuje rostoucí konsensus, že tokenizace představuje další generaci finančních trhů. Tuto vizi podporují i tvrdá data: konzultanti z BCG odhadují, že hodnota tokenizovaných aktiv by mohla do roku 2030 dosáhnout až 16 bilionů USD, což představuje zhruba 10 % globálního HDP [​ledgerinsights.com]. Podobně investiční banka Citi predikuje, že již kolem roku 2030 bude na blockchainu tokenizováno 4–5 bilionů USD v klasických cenných papírech (akcie, dluhopisy) a navíc až 1 bilion USD v obchodním financování přes DLT​ [cointelegraph.com]. Tyto odhady naznačují řádový nárůst (desítky až stovky násobků) oproti dnešku a dávají za pravdu označení „bilionová vlna“ – tedy vlna tokenizace aktiv, která během příští dekády přenese na nové platformy hodnoty v řádu bilionů dolarů. Nejde přitom o sci-fi: první vlaštovky již létají. Například tokenizované fondy peněžního trhu od firem jako BlackRock či Franklin Templeton již reálně obchodují a potvrzují, že 24/7 obchodování s okamžitým vypořádáním není vzdálenou utopií, ale nastupující realitou [​mckinsey.com]. AI do tohoto ekosystému vnáší další rozměr – pomáhá zpracovat ohromné objemy dat a činit rozhodnutí rychlostí stroje, čímž doplňuje blockchain o inteligentní vrstvu poskytující vhledy a automatizaci v reálném čase.

Tradiční vs. moderní ekosystémy: Koexistence po vzoru tisku a internetu

Nová digitální infrastruktura nevytlačí tu tradiční ze dne na den – místo toho dojde ke koexistenci a postupnému prolnutí tradičního finančního systému s tokenizačním. Podobně jako tištěné noviny fungovaly ještě dlouho vedle nastupujícího internetu (a dodnes si udržují jistou roli), i banky, burzy a depozitáři budou zprvu novou technologii integrovat paralelně s existujícími procesy. Hybridní model tradičních financí a decentralizovaných technologií je nejen možný, ale podle expertů nevyhnutelný – budoucnost financí nebude soubojem bank a DeFi, nýbrž partnerstvím využívajícím sílu obou světů​[linkedin.com]. V praxi to znamená, že například banky začnou využívat blockchain ke zrychlení vypořádání, ale budou tak činit v regulovaném rámci. Stablecoiny a CBDC (digitální měny centrálních bank) již nyní propojují tradiční a krypto-finančnictví – umožňují rychlé platby 24/7, avšak se zárukou hodnoty v reálné měně [​linkedin.com]. Stejně tak burzy cenných papírů zkoumají DLT (distributed ledger technology) ve svých obchodních systémech, aby mohly nabídnout obchodování tokenizovaných aktiv vedle těch konvenčních. Příkladem je pilotní režim EU pro obchodování tokenizovaných cenných papírů (DLT Pilot Regime), který od března 2023 umožňuje regulovaným subjektům testovat obchodování a vypořádání akcií či dluhopisů na blockchainu. Již byl udělen první souhlas – získal ho Prague CSD (Centrální depozitář), který v rámci sandboxu propojí roli depozitáře a blockchainového operátora [​ledgerinsights.com​ledgerinsights.com]. Tento příklad ukazuje cestu: tradiční instituce a moderní technologie mohou fungovat ruku v ruce, podobně jako noviny přešly na online platformy. Po přechodnou dobu budou oba ekosystémy existovat paralelně – standardní účty, cenné papíry a fiat měny vedle tokenizovaných účtů, digitálních cenných papírů a stablecoinů. Postupem času však pravděpodobně splynou do jednoho propojeného systému, kde si uživatelé ani nevšimnou, na jaké „rail“ transakce běží. Klíčové je, že regulátoři už nyní chápou potenciál a aktivně vytvářejí rámce, které tuto integraci umožní bezpečně uskutečnit [​pwc.com].

Výhled na příští dekádu: růst, regulace a vrchol kolem roku 2034

Horizont následujících 7–9 let slibuje exponenciální růst tokenizovaného trhu, na jehož konci by kolem roku 2034 mohla tokenizace dosáhnout mainstreamového vrcholu. Současný stav lze přirovnat k internetu v polovině 90. let – technologie je na vzestupu, první standardy a platformy vznikají a klíčoví hráči (regulátoři, velké instituce) se zapojují do tvorby „pravidel silničního provozu“ pro novou digitální ekonomiku. Regulace budou hrát stabilizující roli: postupné vyjasnění legislativy sníží nejistotu a přiláká konzervativnější účastníky trhu. EU v tomto směru vykročila zásadním krokem schválením MiCA (Markets in Crypto-Assets), celounijního rámce pro kryptoaktiva, který vstupuje v platnost během roku 2024 a zavádí jasná pravidla pro vydávání tokenů, stablecoinů i dohled nad poskytovateli služeb​[twobirds.com]. Podobně se dolaďují pravidla pro tokenizované cenné papíry – zmíněný DLT pilot potrvá do 2029 a očekává se, že na jeho základě vznikne trvalá regulace, jež plně zakomponuje DLT do finanční infrastruktury EU. USA, UK, Singapur, Švýcarsko a další finanční centra taktéž experimentují a upravují legislativu, aby umožnily rozvoj tokenizace v souladu s požadavky na ochranu investorů a finanční stabilitu [​pwc.com​pwc.com]. Díky tomu by začátkem 30. let mohla být regulační nejistota z velké části minulostí – tokenizovaná aktiva budou definována zákonem, standardizována a akceptována na globálních trzích, podobně jako jsou dnes např. fondy ETF běžnou součástí investičního prostředí.

Co do objemu trhu, již zmíněné predikce (BCG: 16 bil. USD tokenizovaných aktiv do 2030; Citi: 5 bil. USD do 2030) naznačují robustní trajektorii růstu. Deloitte odhaduje, že jen v sektoru nemovitostí by do roku 2035 mohly být tokenizovány až 4 biliony USD hodnoty, oproti necelým 300 mld. USD v roce 2024 [​www2.deloitte.com]. To představuje 27% roční růst po dobu desetiletí, tedy trvale jeden z nejrychleji rostoucích segmentů finančního trhu. Taková expanze ale nebude živelná – bude postupná a doprovázená právě zráním legislativy a infrastruktury. Vrchol „tokenizační vlny“ okolo let 2033–2034 tedy neznamená konec růstu, ale spíše bod, kdy se tokenizace stane běžnou součástí finančního systému a tempo inovací se stabilizuje. Do té doby lze očekávat i humpoleckou jízdu – období rychlého pokroku a občasných zádrhelů (např. technologické problémy, jednotlivá selhání projektů či potřebu urgentních regulačních zásahů). Nicméně dlouhodobý trend je jasný: trhy směřují k digitalizaci všech typů aktiv, vyšší transparentnosti a globální dostupnosti. Jak trefně poznamenal Larry Fink ve svém dopise akcionářům, pokud byl systém SWIFT analogií poštovní služby, pak tokenizace představuje ekvivalent e-mailu – převody aktiv se mohou dít přímo a instantně, bez zbytečných zprostředkovatelů ​[blackrock.com]. Do poloviny 30. let by se tento „nový e-mail finančního světa“ měl pevně usadit v našem každodenním provozu. AI k tomu dodá prvek prediktability a kontroly – regulátoři díky ní budou schopni monitorovat trhy takřka v reálném čase a rychleji identifikovat rizika (podobně jako dnes centrální banky využívají datovou analytiku, avšak na mnohem detailnější úrovni).

Rizika pro opozdilce: proč nelze čekat na „potom“

Pro tradiční instituce představuje nastupující tokenizační vlna dilema: připojit se včas, nebo vyčkávat? Vyčkávání ale s sebou nese vážná rizika. Deloitte varuje, že tokenizace ohrožuje všechny zkostnatělé hráče finančního průmyslu a kdo nebude připraven, tomu hrozí, že zůstane pozadu [​wyoleg.gov]. Jedním z nejcennějších zdrojů jsou dnes lidské talenty– špičkoví odborníci na AI, blockchainové vývojáře, datové analytiky či vizionářské produktové manažery si rozebírají firmy, které mají jasnou digitální strategii. Banky a pojišťovny, jež váhají inovovat, tak mohou brzy zjistit, že nemají s kým transformaci provést. Podle průzkumů téměř dvě třetiny finančních institucí mají problém přitáhnout mladé talenty a 45 % odcházejících zaměstnanců uvádí nedostatek možnosti rozvoje jako důvod odchodu​. Navíc v posledních letech narostl o 75 % počet odchodů specialistů z bank do fintech startupů – zkušení bankéři, inženýři a datoví vědci z Wall Street a Silicon Valley míří do firem jako Coinbase či Revolut [​fintech-galaxy.com​fintech-galaxy.com]. Jak trefně poznamenal jeden z fintech lídrů: „Vedeme válku o talenty – nabíráme špičkové inženýry z Facebooku a Amazonu, kteří už nechtějí pracovat v bankách s kódovacími systémy z 80. let“ ​[fintech-galaxy.com]. Ztráta přístupu k elitním týmům tak hrozí těm finančním domům, které nebudou schopny nabídnout vizi a prostředí srovnatelné s dravými fintechy.

Dalším rizikem je technologická zastaralost. Mnoho velkých bank stále provozuje core systémy staré desítky let. Ty sice zatím obstarávají denní operativu, ale jen s obtížemi by se integrovaly do světa 24/7 blockchainových transakcí. Instituce, které nyní nezačnou modernizovat, mohou za pár let zjistit, že jejich infrastruktura je nekonkurenceschopná – pomalá, drahá na provoz a nekompatibilní s novými platformami. Naproti tomu první vlaštovky již ukazují výhody nasazení blockchainu: např. JPMorgan již od 2020 provozuje síť Onyx pro instantní platby mezi bankami, a platformy pro tokenizované repo obchody (Broadridge, Euroclear) dnes absolvují transakce v hodnotě bilionů USD měsíčně on-chain ​[mckinsey.com]. Tím snižují náklady i operační rizika. Pokud se tradiční hráči nepřizpůsobí, reálně hrozí, že přijdou o část tržního podílu ve prospěch agilnějších konkurentů či úplných nováčků [​mckinsey.com]. McKinsey upozorňuje, že spoléhat se na “business as usual” a vyčkávat může vést k materiální ztrátě trhu, zatímco první hýbatelé si ukrojí podstatnou část nově vznikajícího hodnotového koláče [​mckinsey.com​mckinsey.com]. Když se trh jednou dá do pohybu, biliony hodnoty mohou migrovat na nové koleje velmi rychle a opozdilci budou dohánět náskok jen obtížně.

Neméně podstatné je riziko automatizace trhů. Tokenizace spolu se smart kontrakty umožňuje, aby se mnohé procesy na kapitálových trzích odehrávaly automaticky bez zásahu lidí – od vypořádání, přes korporátní akce (výplata dividend, úroků) až po správu kolaterálu. Pokud dnes banka či burza zajišťuje určitou funkci jako zprostředkovatel, zítra ji může protistranám zajistit chytrý kontrakt. Například na decentralizovaných burzách (DeFi) již dnes market-making zajišťují algoritmy (AMM – automated market maker) a objemy tam dosahují desítek miliard dolarů měsíčně, to vše bez jediného centrálního operátora. Tradiční burzy a zúčtovací centra proto musí počítat s tím, že část jejich obchodního modelu se může přesunout do on-chain prostředí, kde roli operátora převezme kód. To neznamená úplné vytlačení (regulovaná tržiště budou nadále klíčová pro velké emise a komplexní obchody), ale spíše restrukturalizaci trhu. Zprostředkovatelé budou muset nabízet přidanou hodnotu nad rámec toho, co zvládne automatizace – např. dohled, zajištění souladu s regulací, poskytování likvidity ve stresových časech apod. Kdo toto nedokáže, může zjistit, že jej smart kontrakty obešly a klienti odcházejí tam, kde obchod probíhá rychleji a levněji. Larry Fink tuto schopnost tokenizace „obejít prostředníky“ přirovnává k e-mailu, který obešel tradiční poštu – je to rychlejší a efektivnější cesta k cíli [​blackrock.com]. Pro finanční instituce, jež zaváhají, z toho plyne jasné poučení: udržet si relevanci lze jedině aktivním zapojením do transformace. McKinsey doporučuje bankám, správcům i burzám již nyní identifikovat klíčová aktiva a produkty, kde tokenizace dokáže urychlit naplnění jejich strategických priorit (vstup na nové trhy, získání nové klientely, nabídka nových produktů) a začít budovat potřebné schopnosti, interně či skrze partnerství [​mckinsey.com​mckinsey.com]. Prošlapání cesty nyní jim umožní vyhnout se situaci, kdy za pár let budou zmatkovitě dohánět něco, co konkurence již zvládla. Stručně řečeno – čas jednat je teď.

Use-case: Tokenizace nemovitostí jako katalyzátor efektivity

Pro lepší představu si přibližme konkrétní scénář: tokenizace nemovitostního trhu. Nemovitosti tradičně patří k nejméně likvidním aktivům – prodat či koupit budovu trvá měsíce, vyžaduje to právníky, katastr, notáře, a vstup pro investory je omezen vysokou cenou. Tokenizace dokáže tento sektor výrazně zpřístupnit a zefektivnit. Deloitte uvádí, že za posledních 8 let (od prvních tokenizací realit) se již ukázalo otevření trhu širším investorům a snížení transakčních nákladů [​www2.deloitte.com]. Tokenizovaná nemovitost může být rozdělena na tisíce „digitálních podílů” (tokenů), se kterými lze obchodovat na sekundárním trhu prakticky okamžitě. Tím se zásadně zvyšuje likvidita dříve nelikvidních aktiv a rozšiřuje okruh investorů (umožní i retailovým či menším institucionálním investorům koupit si třeba 0,01 % prvotřídní kancelářské budovy). Deloitte odhaduje, že díky tokenizaci by v příštích deseti letech mohly do realitního sektoru přitéct až biliony dolarů nového ekonomického výkonu právě rozšířením investorské základny a produktové nabídky [​www2.deloitte.com​www2.deloitte.com].

Jak by takový tokenizovaný nemovitostní ekosystém fungoval a co by přinesl centrálním bankám, burzám, depozitářům a trhu jako celku?

• Centrální bankéři a regulátoři: Každá transakce s tokenizovaným podílem nemovitosti se zapisuje na sdílenou digitální účetní knihu. Regulátor (např. ČNB) může mít svůj uzel v síti a v reálném čase vidět single source of truth o veškerých převodech [​pwc.com]. To znamená bezprecedentní transparentnost trhu – místo agregovaných hlášení jednou za kvartál by regulátor viděl aktuální data o cenách, objemech a případně i finanční páce v systému. Centrální banka by tak mohla dříve detekovat přehřívání trhu (např. pokud by ceny tokenizovaných komerčních nemovitostí začaly prudce růst nad fundamenty) a včas zasáhnout. Navíc by tokenizace umožnila efektivnější kolaterálový management – pokud by banky či nebanky přijímaly tokenizované nemovitosti jako zástavu, jejich hodnota by byla transparentní a díky 24/7 trhu i průběžně oceněná. Riziko skrytých bublin by se snížilo. Centrální banky by mohly do budoucna samy využít tokenizaci ve svých operacích – představme si repo operace kryté tokenizovanými cennými papíry či nemovitostmi, které se vypořádají okamžitě a bez kreditního rizika (tzv. atomic DvP – delivery versus payment na blockchainu, jež eliminuje potřebu centrální protistrany) ​[ledgerinsights.com​ledgerinsights.com]. Takové úvahy již probíhají na půdě BIS a dalších institucí.
• Burzy a obchodní systémy: Tokenizace nemovitostí by rozšířila nabídku investičních instrumentů – vedle REITů a realitních fondů by se mohly na regulovaných burzách objevit přímo tokenizované podíly konkrétních nemovitostních projektů. Burzy by tak získaly nové zdroje příjmů (např. z poplatků za listing a obchodování těchto tokenů) a oslovily nové emitenty i investory. Obchodování by mohlo probíhat téměř nepřetržitě (většina blockchainů funguje 24/7) – například intradenní likvidita by umožnila investorům reagovat na zprávy okamžitě, bez čekání na další obchodní den ​[mckinsey.com]. Okamžité vypořádání by výrazně zmenšilo protistranová rizika a uvolnilo kapitál dnes vázaný v clearingu (viz odhad BCG, že instantní vypořádání odblokuje značné objemy kolaterálu) [​ledgerinsights.com]. Burza by navíc mohla integrovat smart kontrakty pro správu těchto tokenů – např. automaticky vyplácet nájemné držitelům tokenů z dané nemovitosti nebo provádět splity a buybacky tokenů analogicky k akciím. To vše s minimální administrativní zátěží.
• Depozitáři a custody: V tokenizovaném světě se do jisté míry stírá rozdíl mezi evidencí a vypořádáním – blockchain plní roli decentralizovaného depozitáře, kde jsou záznamy o vlastnictví distribuovány v síti. To však neznamená, že by tradiční CSD/clearingová centra zanikla. Jejich role se ale promění. Depozitář může vystupovat jako “registrátor” na blockchainu, který zaručí, že digitální token skutečně reprezentuje právní nárok na danou nemovitost (zajištění tzv. orákula propojujícího on-chain svět s off-chain vlastnickými právy)​[ledgerinsights.com]. Některé jurisdikce (Německo, Lucembursko) již přijaly zákony, které umožňují evidovat cenné papíry čistě v decentralizovaném registru místo u CSD, přičemž roli garanta hraje právě takový registrátor [​ledgerinsights.com]. Depozitáři tedy mohou profitovat, pokud se transformují do podoby technologických servisních center – budou provozovat blockchainové uzly, nabízet službu digitální úschovy klíčů (custody) pro institucionální klienty a zajišťovat compliance (např. vestavěním KYC/AML kontrol do smart kontraktů). Své hluboké know-how v oblasti bezpečnosti a vypořádání tak využijí v novém kabátě. Zároveň výrazně poklesnou náklady na tradiční činnosti – u tokenů odpadá potřeba ručního párování transakcí, není třeba čekat na D+2 vypořádání, každý převod je zaznamenán v reálném čase v digitální účetní knize (lze hovořit o tokenizovaném účetnictví, kde účetní záznam = tokenová transakce). To snižuje riziko chyb a usnadňuje audit. Studie SSE Riga odhaduje, že plná tokenizace reálných aktiv by mohla globálně přinést až 2,4 bilionu USD úspor ročně díky odstranění neefektivností v evidenci, obchodování a vypořádání – i při částečné adopci do 2030 jde o potenciální roční úspory 31–130 mld. USD [​macroeconomics.lv​macroeconomics.lv]. Depozitáři, kteří se zapojí do tokenizačních platforem, tak mohou ušetřit náklady a současně nabídnout moderní služby, čímž posílí svou pozici.
• Trh jako celek (investoři, emitenti): Tokenizace nemovitostí přináší výhody všem zúčastněným stranám. Emitenti (developerské firmy, realitní fondy) získají levnější přístup ke kapitálu – místo nákladného IPO nebo spoléhání na úvěry mohou vydat tokeny představující podíl na projektu a oslovit globální publikum investorů online. Investoři získají nové příležitosti k diverzifikaci: např. drobný investor si může za pár tisíc korun koupit zlomkový podíl v luxusním mrakodrapu v NYC, což dříve nebylo možné. Likvidita těchto podílů bude vyšší než u tradičních realit (spíše se bude blížit obchodování REIT akcií), což zmenšuje likviditní prémii a zvyšuje ocenění aktiv – výsledkem je efektivnější trh. Tokenizované účetnictví (každý token = záznam o vlastnictví) usnadňuje prokazování nároků a práv. Navíc vznikají možnosti zapojení AI pro moderní rating a risk management: představme si AI modely, které v reálném čase sledují on-chain data o výkonnosti nemovitostních projektů (obsazenost, fluktuace nájmů, údržba) a upravují hodnocení rizikovosti daného tokenu. Rating tak nemusí být statický jednou ročně, ale průběžně aktualizovaný podle skutečných dat. Smart kontrakty mohou automaticky hlídat dodržování smluvních podmínek (např. zda cash-flow projektu neklesá pod kritickou úroveň, a v takovém případě spustit varování nebo restrukturalizační proces). To je ona automatizovaná správa rizik – rutina a kontrola prováděná kódem, s předem danými postupy, což minimalizuje prostor pro lidskou chybu nebo podvod. Výsledkem je bezpečnější a efektivnější trh, kde se problémy identifikují včas a mnoho z nich se vyřeší automaticky podle nastavených pravidel. Tento model je analogický autopilotu v letadle: většinu času systém funguje automaticky (obchodování, vypořádání, reporting), zatímco lidé (regulátoři, správci) dohlíží a zasahují pouze pokud nastane anomálie nebo je potřeba strategické rozhodnutí.

Tokenizace nemovitostí je jen jedním z use-casů – podobné principy se uplatní u dluhopisů, akcií, pohledávek, komodit i alternativních aktiv (licence, patenty). Všude tam se propojí svět tradičních financí s novými technologiemi ku prospěchu likvidity, transparentnosti a dostupnosti. Klíčové je, že žádný segment finančního trhu nezůstane nedotčen. Proto by si každý hráč měl položit otázku: Jak v této revoluci uspěji já?

Architektura budoucího finančního systému: 3 vrstvy technologie a AI jako čtvrtá vrstva

Abychom pochopili, jak se promění role jednotlivých institucí, pomůže nám pohlížet na nový finanční systém jako na vícevrstvou architekturu:

• 1. Vrstva: Blockchainová infrastruktura (transakční vrstva) – Základ tvoří distribuované sítě (veřejné i povolené blockchainy či DLT), které zajišťují samotný provoz tokenů – evidenci transakcí, konsensus o stavu účetní knihy a zabezpečení. Tato vrstva je analogií k „provozním kolejím“ finančního systému. Zde se odehrává vypořádání v reálném čase, 24/7 dostupnost a globální dosažitelnost. Příklady: veřejné sítě jako Ethereum, na nichž běží tokeny reprezentující akcie či stablecoiny, nebo konsorciové DLT sítě mezi bankami. Tuto vrstvu mohou provozovat specializovaní poskytovatelé infrastruktury i samotné finanční instituce (např. centrální banky u CBDC).
• 2. Vrstva: Protokoly a integrace (logická vrstva) – Na infrastrukturní vrstvě jsou vystavěny smart kontrakty a protokoly, které definují pravidla konkrétních finančních instrumentů. Sem spadá tokenizační platforma samotná – např. programovatelný token akcie s vestavěnými právy (dividendy, hlasování), protokoly pro půjčování (DeFi i centralizované), mechanizmy KYC/AML zabudované do tokenů atd. Zde dochází k integraci s reálným právním světem – např. napojení identity (digitální identity investorů propojené s občanskými identitami), napojení na platební systémy (mosty mezi fiat a krypto světem) a další middleware. Tato vrstva zajišťuje, že tokeny skutečně reprezentují právoplatné nároky a že transakce splňují regulatorní požadavky. Jde o jakýsi operační systém nové finanční architektury – kombinuje technologie a pravidla. Finanční instituce zde hrají velkou roli: mohou poskytovat moduly pro compliance, propojovat své databáze s blockchainem (např. referenční data o klientech, cenová data pro orákula) atd.
• 3. Vrstva: Aplikační a uživatelská (prezentační vrstva) – Nejvyšší technickou vrstvu tvoří konkrétní aplikace, platformy a rozhraní, skrze které koncoví uživatelé interagují se systémem. Sem patří digitální burzy (UI pro obchodování tokenů), mobilní a webové aplikace bank (kde klient vidí své tokenizované portfolio vedle běžného účtu), poradenské platformy, platební aplikace využívající stablecoiny atd. Tato vrstva je klíčová pro uživatelskou zkušenost a adopci – většina uživatelů ani nemusí vědět, že pod kapotou běží blockchain. Důležité je, že všechny tyto front-endy se mohou napojit na společnou infrastrukturu (vrstva 1 a 2) – tím odpadá mnoho dnešních omezení. Například aplikace pro investory může v jednotném rozhraní nabídnout tradiční cenné papíry i tokenizovaná aktiva, protože pod nimi běží společný technologický stack ​[mckinsey.com]. Různé aplikace jsou také propojitelnější (composable) – tokeny lze přesouvat mezi platformami snadněji než dnes mezi uzavřenými evidencemi různých depozitářů [​mckinsey.com].
• 4. Vrstva: AI – inteligentní vrstva nad daty – Nad to vše se nyní přidává vrstva umělé inteligence, která funguje jako personalizovaný „mozkový“ nadstavbový systém. AI zpracovává obrovské proudy dat z podkladových vrstev (transakční data z blockchainu, tržní data, zprávy) a přetavuje je do užitečných informací pro různé uživatele. Pro portfolio manažera AI asistent například v reálném čase vyhodnocuje expozice portfolia vůči rizikům a navrhuje rebalancování. Pro compliance důstojníka AI monitoruje transakce a upozorní na podezřelé vzorce (prevence praní peněz). Pro retailového klienta AI shrne složité grafy do srozumitelných doporučení – např. „Tvá expozice na realitním trhu je vyšší než 90 % vrstevníků, zvaž diverzifikaci“. AI zde funguje jako rozhraní mezi člověkem a daty, které filtruje a personalizuje zobrazení tak, aby každý dostal relevantní výstup [​luzmo.com]. Už nebudeme zahlceni tabulkami a dashboardy – AI nám předloží podstatu v kontextu našich potřeb. Jak uvádí experti na UX, AI-driven rozhraní dokáže uživatelům servírovat jen to, na čem záleží, a odfiltrovat zbytečný šum, což dělá práci s daty intuitivní místo zahlcující ​[luzmo.com]. AI se tak stává jakýmsi copilotem, který pilotuje autopilota – dohlíží na automatizované procesy, vyhodnocuje je a komunikuje lidem v jejich jazyce.

Tato čtyřvrstvá architektura není sci-fi vizí, ale postupně vznikajícím obrazem finančního systému, kde technologie a lidé spolupracují. Společná infrastruktura umožní, že data a hodnoty budou proudit hladce napříč subjekty. AI zajistí, že se v těch datech neutopíme, ale naopak je využijeme k moudřejším rozhodnutím. Výsledkem by měl být finanční svět, který je efektivnější, inkluzivnější a odolnější vůči šokům – protože má lepší přehled a rychlejší reakce.

Přínosy pro jednotlivé segmenty finančního trhu

Co konkrétně tato transformace znamená pro hlavní typy finančních institucí? Jak může každý segment profitovat z tokenizační a AI revoluce?

• Komerční a investiční banky: Banky jsou páteří tvorby kapitálu a v tokenizovaném světě mohou tuto roli dále posílit. Za prvé, tokenizace jim umožní nové produkty a služby – například vydávání tokenizovaných depozit (alternativa ke stablecoinům, kde token představuje pohledávku vůči bance [​assets.kpmg.com]), což by zrychlilo platební styk a umožnilo klientům využívat blockchainové aplikace s penězi uloženými u banky. Několik bank již takové projekty pilotuje (zmiňme JPM Coin od JPMorgan či projekty tokenizovaných vkladů v Singapuru). Za druhé, banky mohou snížit náklady u stávajících činností: tokenizace cenných papírů a využití DLT může zlevnit a zrychlit například emisi dluhopisů (Euroclear uvádí, že piloty zkrátily vypořádání z D+5 na pár minut) [​www2.deloitte.com]. Okamžité přeshraniční platby bez zprostředkovatelů mohou bankám ušetřit poplatky za korespondentské sítě a nabídnout klientům lepší služby. Za třetí, otevírá se prostor pro nové zdroje výnosů: banky mohou vstoupit do role custodiana digitálních aktiv pro institucionální investory (zajištění bezpečné úschovy kryptoměn a tokenů), což je trh, který prudce roste s tím, jak se velcí hráči (fondy, family offices) pouštějí do digitálních investic. Tržní odhady hovoří o tom, že příjmy z správy kryptoaktiv mohou brzy dosahovat miliard USD ročně, které by jinak šly fintech firmám [​fintech-galaxy.com]. Banky jsou také přirozenými poradci a aranžéry tokenizačních obchodů – mohou radit korporacím, jak tokenizovat aktiva, strukturovat nabídky, zajišťovat underwriting. McKinsey zdůrazňuje, že finanční instituce, které si včas vybudují schopnosti v oblasti blockchainu, získají strategickou výhodu – budou připraveny obsloužit klienty tam, kde se objeví poptávka [​mckinsey.com​mckinsey.com]. A ta poptávka přijde jak od emitentů (hledajících levnější kapitál), tak od investorů (hledajících nové investiční příležitosti). AI navíc bankám umožní lépe pracovat s daty z tokenizovaných platforem – například v úvěrovém riziku mohou AI modely analyzovat on-chain transakční historii klienta (se souhlasem klienta) a zpřesnit jeho kreditní skóre. V investičním bankovnictví AI pomůže identifikovat vhodné kandidáty na tokenizaci (např. vytipuje nelikvidní aktiva v rozvaze klientů, která by mohla být uvolněna přes tokenizaci). Banky, které tyto možnosti využijí, mohou zvýšit ziskovost i upevnit vztahy s klientelou. Naopak bankám, které by transformaci ignorovaly, hrozí, že je obejdou jiné kanály financování (např. firmy by místo úvěru od banky vydaly tokenizované dluhopisy přímo investorům).
• Burzy a obchodní platformy: Regulované burzy mají šanci rozšířit svou roli na digitální tržiště pro veškerá aktiva. Kromě akcií a derivátů mohou obchodovat tokenizované podíly v reálných aktivech (nemovitosti, logistika, technologie, patenty, licence, komodity uskladněné v tokenech), tokenizované fondy, případně nativní digitální aktiva (jako jsou kryptoměny, pokud to regulace dovolí). Tím získají nové zdroje likvidity a obchodních objemů. Jelikož tokeny mohou být obchodovány 24/7 a s vypořádáním takřka okamžitým, burzy mohou nabízet flexibilnější obchodní hodiny nebo nepřetržitý provoz pro vybrané instrumenty, čímž přitáhnou globální investory [​mckinsey.com]. FMI (financial market infrastructures), kam patří burzy, clearing a depozitář, mohou díky tokenizaci nacházet i nové výnosy v poskytování dat a analytiky – on-chain data jsou veřejná a bohatá, takže burzy mohou prodávat pokročilé datové služby (např. real-time indikátory sentimentu, toků atd.). McKinsey zmiňuje, že 24/7 vypořádání a kompozabilita tokenů přináší burzám a infrastrukturním hráčům lepší uživatelskou zkušenost a nové zdroje příjmů​ [mckinsey.com]. Burzy mohou taktéž snižovat náklady: přímým vypořádáním DLT se zmenší potřeba clearingových kapacit, což snižuje provozní zátěž. Některé burzy, jako švýcarská SIX Digital Exchange (SDX), již spustily plně regulovaný obchod s tokenizovanými dluhopisy a dalšími aktivy, a další (NASDAQ, LSE) investují do blockchain platforem. Výhodou zavedených burz je důvěra a soulad s regulací – mohou se stát bezpečným mostem mezi tradičními investory a novými tokenovými trhy. AI na burzách najde uplatnění např. v dohledu nad trhem: AI systémy budou skenovat on-chain i off-chain data a odhalovat manipulace či insider trading s větší přesností (díky transparentnosti blockchainu, kde lze vysledovat řetězec transakcí). Pro klienty může burza s AI nabízet chytré routování pokynů – AI vybere nejlepší platformu (on-chain vs off-chain) k exekuci, aby klient dostal nejlepší cenu a likviditu. Celkově se role burz rozšíří z pouhého místa obchodu na technologického hub zajišťujícího férový a efektivní obchod napříč starými i novými trhy.
• Depozitáři a správci aktiv (custodians): Custody služba – tedy bezpečná úschova aktiv klientů – získává v tokenizovaném světě ještě větší význam. Ačkoliv blockchain slibuje „být svou vlastní bankou“, většina institucionálních hráčů a mnozí retail investoři budou i nadále chtít svěřit správu privátních klíčů odborníkům. Tradiční depozitáři (jako State Street, BNY Mellon apod.) toho využívají a již spouštějí služby úschovy kryptoměn a tokenů. Očekává se, že poptávka po institucionální custody poroste v řádu stovek procent ročně, jak se bude zvyšovat podíl digitálních aktiv v portfoliích. Depozitář, který nabídne uživatelsky přívětivé a pojištěné úložiště tokenizovaných aktiv, bude na špici nové poptávky. Kromě toho se depozitáři mohou stát validátory transakcí – například Prague CSD u nás má ambici fungovat jako uzel v DLT síti a zapsat se tak do hodnotového řetězce tokenizovaných obchodů [​ledgerinsights.com]. Tím si zachová roli “minimální důvěryhodné entity” i v decentralizovaném prostředí. Dále, depozitáři mohou poskytovat služby vydavatelům tokenů – např. spravovat off-chain aktiva kryjící token (to vidíme u některých stablecoinů, kde custody banka drží fiat rezervy). Díky tokenizaci rovněž klesnou náklady na správu – mnohé procesy (např. corporate actions) se zautomatizují smart kontrakty, odpadnou papírové výpisy, vše bude auditováno v reálném čase. Custodian tak může obsloužit větší objem aktiv s menším týmem. Důležitým přínosem je také redukce rizika chyb a podvodů – blockchainová evidence je neměnná a transparentní, což doplňuje klasické kontrolní mechanismy custody. Pokud jde o asset manažery (správce fondů), ti budou custody služeb využívat pro své tokenizované fondy a zároveň někteří sami budují interní kapacity. Celkově se dá říci, že depozitáři, kteří investují do nových technologií, nepřijdou o práci, ale naopak rozšíří své impérium i do světa digitálních aktiv. Custody se stane high-tech službou kombinující kyberbezpečnost, blockchainové know-how a stávající regulatorní zkušenosti – což je kombinace, kterou tradiční hráči mají a startupy teprve budují.
• Správci aktiv (asset management): Pro správce fondů a portfolií je tokenizace třetí revolucí (po vzniku podílových fondů a ETF) [​ledgerinsights.com​ledgerinsights.com]. Tokenizace fondů slibuje dramaticky snížit náklady a bariéry. Podle BCG by plná tokenizace všech podílových fondů mohla globálně zvýšit výnosy investorů o 100 mld. USD ročně díky úsporám nákladů a uvolnění vázaného kapitálu ​[ledgerinsights.com]. I s konzervativním předpokladem 1% penetrace do roku 2030 to znamená cca 1 mld. USD ročně navíc pro investory – tedy vyšší zhodnocení, které činí fondy atraktivnější [​ledgerinsights.com]. Polovina těchto úspor plyne z okamžitého vypořádání, které odemyká “uvězněný” kolaterál, další třetina z nižších poplatků (tokenizované fondy mohou mít nákladovost blízkou ETF) a zbytek z optimalizace výnosů (půjčování aktiv, intradenní využití prostředků)​ [ledgerinsights.com]. Tokenizované fondy také umožní oslovit nové skupiny investorů – například retail v zemích, kde dosud neměli přístup k zahraničním fondům, si může přes blockchain koupit token reprezentující podíl ve fondu spravovaném v Londýně. To pro správce znamená nové přílivy kapitálu. Bain & JP Morgan odhadují, že díky tokenizaci alternativních investic (PE, nemovitosti atd.) by bohatí investoři mohli zvýšit alokaci do těchto aktiv až o 5 %, což by globálně přineslo dodatečných 12 bilionů USD aktiv pod správou – na poplatcích by to generovalo ~400 mld. USD, z čehož správcům aktiv by připadlo ~270 mld. a distributorům (poradcům) ~100 mld. [​ledgerinsights.com]. To jsou zcela zásadní čísla – kdo dřív nabídne tokenizované alternativy, získá lví podíl těchto nových 12 bilionů. Správci aktiv tak mají jedinečnou příležitost expandovat v oblasti privátních trhů, učinit je likvidnějšími a nabízet je širšímu okruhu klientů. AI pak správcům pomůže v investičním procesu – od lepší analýzy dat (např. on-chain data mohou sloužit jako nové alpha – indikátory sentimentu či toků), přes automatizaci reportingů (AI shrne portfolio manažerovi tisíce transakcí do hlavních driverů výkonu) po personalizovanou komunikaci s klienty (AI generuje individuální zprávy pro klienty vysvětlující výkon portfolia jejich jazykem). Celkově tokenizace+AI umožní správcům vytvářet nové produkty (např. dynamické “slož si sám” ETF z tokenizovaných složek, rebalancované AI v reálném čase) a zefektivnit provoz, což povede k vyšším maržím i spokojenějším klientům.
• Finanční poradci a privátní bankéři: Pro wealth management a poradenské firmy představuje tokenizace dvojí výzvu a příležitost. Na jedné straně hrozí, že pokud zůstanou u starých nástrojů, konkurenční poradci nabídnou klientům atraktivnější možnosti (např. podíl na tokenizované infrastruktuře s 7% výnosem ročně, který klasické portfolio neumí). Na druhé straně ti poradci, kteří se včas seznámí s tokenizovanými aktivy, mohou výrazně rozšířit investiční vesmír pro své klienty. Například místo tradiční alokace 60/40 (akcie/dluhopisy) mohou nabídnout třeba 50/30/20, kde 20 % tvoří tokenizované alternativy – nemovitosti, venture kapitál, licence, patenty. To dosud bylo dostupné jen ultrabohatým, ale tokenizace umožní i “masové afluentní” klientele kousek z těchto tříd aktiv získat. Poradci tak zvýší diverzifikaci portfolií a potenciálně i výnosy pro klienty. Zmíněná studie Bain & JP Morgan s 12 biliony USD nových alternativních investic znamená ~100 mld. USD možných nových ročních příjmů pro wealth manažery globálně ​[ledgerinsights.com] – tedy obrovský koláč, o který se bude soutěžit. Poradci, kteří získají know-how v tokenizaci, budou schopni zprostředkovat klientům tyto příležitosti legálně a bezpečně, čímž si zajistí konkurenční náskok. AI asistenti navíc posunou poradenství na další úroveň: robotičtí poradci již dnes zvládají základní alokace, ale generativní AI může fungovat jako osobní finanční trenér – analyzovat detailně finanční situaci klienta (příjmy, výdaje, investice na blockchainu i mimo něj) a navrhovat šité na míru strategie. Poradci budou mít díky AI více času na budování vztahů a řešení komplexních cílů klienta, zatímco rutinní analytiku obstarají stroje. Dá se říci, že tokenizace + AI umožní demokratizaci privátního bankovnictví – služby a investice dříve vyhrazené miliardářům budou dostupnější širší klientele s odpovídajícím odborným vedením. Poradenské firmy, které tuto vlnu využijí, mohou obsloužit více klientů efektivněji (AI zkrátí čas přípravy podkladů, tokenizace zjednoduší administrativu investic) a zároveň zvýšit přidanou hodnotu rad.

Z výše uvedeného je patrné, že každý segment – od bank přes burzy po poradce – může na bilionové vlně vydělat, pokud naskočí včas. Tokenizace a AI nejsou hrozby, ale nástroje. Přinášejí sice disrupci starých pořádků, ale také nové příležitosti k růstu, efektivitě a inovaci produktů. Zásadní je ochota změnit zavedené způsoby práce a učit se novým kompetencím. Ty instituce, které to dokážou, mohou nejen ubránit své dosavadní pozice, ale dokonce je výrazně rozšířit.

Sestavte transformační týmy nyní

Finanční sektor čelí jedné z největších proměn ve své moderní historii. Tokenizační vlna v kombinaci s AI má potenciál přetvořit způsoby, jak vytváříme, přesouváme a spravujeme hodnotu. Tato transformace je srovnatelná s nástupem internetu nebo možná i větší – jak naznačuje Larry Fink, může jít o technologický zlom srovnatelný s nástupem e-mailu proti tradiční poště ​[blackrock.com]. Pro elitu finančního trhu – centrální bankéře, šéfy bank, manažery burz a fondů – z toho plyne jasné poselství: je čas jednat. Čekat na plnou zralost technologie není možné, protože to nejlepší uvidí ti, kdo budou u zrodu.

Proto se zdá býti vhodné ihned zřídit multidisciplinární transformační týmy, které budou mít za úkol pro vaši organizaci vytýčit cestu tokenizace a AI. Tyto týmy by měly zahrnovat experty na technologie (blockchain architekti, datoví vědci), právníky a compliance specialisty (pro navigaci regulačními požadavky), produktové manažery (hledající vhodné use-casy) a v neposlední řadě talentované mladé profesionály, kteří přinášejí nový pohled. Úkolem týmů bude identifikovat příležitosti a rizika: Která aktiva či procesy ve firmě lze tokenizovat pro zvýšení efektivity? Jak by vypadaly nové produkty postavené na tokenizaci? Kde může AI ušetřit náklady nebo zlepšit rozhodování? Zároveň musí být nastíněn plán postupné implementace – malé pilotní projekty už dnes (např. interní digitální token pro zrychlení přesunu likvidity mezi pobočkami banky), střednědobé cíle (za 2–3 roky první nabídka tokenizovaného produktu klientům) a dlouhodobá vize (za 5+ let transformace klíčových systémů na novou architekturu).

První hýbatelé již konají: velké banky investují do blockchain startupů, některé burzy spouštějí digitální segmenty, regulační sandboxy se plní žádostmi. Kdo zaváhá, nebude u toho – hrozí mu odliv klientů, talentů i relevance. Naopak ti, kdo nastoupí nyní, mohou získat neúměrně velký podíl nové hodnoty. McKinsey ve svých doporučeních zdůrazňuje, že je třeba hned posoudit portfolio služeb a určit, kde tokenizace může akcelerovat strategické priority a přivést nové tržby či zákazníky [​mckinsey.com]. A co je stejně důležité: s partnery v ekosystému začít budovat minimálně životaschopné hodnotové řetězce – tedy spojit síly banky, burzy, depozitáře, aby si společně osahali nové modely [​mckinsey.com].

Bilionová vlna přichází a nezastaví ji ani případné výkyvy trhu či regulatorní zásahy – trend je podporován příliš silnými faktory (efektivnost, globalizace investic, datová revoluce), než aby se vrátil zpět. Nyní je čas chopit se prkna a začít na ní surfovat. Sestavte týmy, definujte vize, pouštějte se do pilotů. Budoucnost patří těm, kteří ji aktivně tvoří – a finanční historie od dob Amsterodamské burzy po současnost ukazuje, že inovace přeje připraveným a odvážným. Tokenizace a AI nabízejí možnost přehodnotit zažité pořádky a vytvořit finanční systém pro 21. století: transparentní jako křišťál, poháněný daty a otevřený všem s odpovědným dohledem. Pro elitu finančního trhu je to výzva i povinnost vést tuto transformaci kupředu. Teď je ten moment – využijte jej.

---

Zdroje:

1. Tech4Law – “Asset Tokenisation: The next big thing?” – Citace Larryho Finka, CEO BlackRock: „Every stock, every bond, every fund, every asset can be tokenised.“ (Každá akcie, každý dluhopis, každý fond, každé aktivum může být tokenizováno), s konstatováním, že tokenizace představuje zásadní posun ve vnímání a provádění investic [​ground.news].
2. Cryptoast – Larry Fink’s Annual Letter 2025 (souhrn) – Larry Fink označuje tokenizaci aktiv za budoucnost finančních trhů a popisuje strategickou vizi, v níž tokenizovaná aktiva postupně nahrazují tradiční finanční kanály; za hlavní překážku považuje digitální identitu (ověření uživatelů v tokenizovaném světě) [​ground.news].
3. Ledger Insights – BCG & ADDX Report (2022) – Odhad Boston Consulting Group, že tokenizace reálných a finančních aktiv by mohla do roku 2030 dosáhnout objemu 16,1 bilionu USD, což odpovídá ~10 % globálního HDP. (Pro srovnání: v roce 2020 bylo v ETF ~7 bilionů a v REITs ~2,5 bilionu) [​ledgerinsights.com].
4. Cointelegraph – Citi GPS „Money, Tokens and Games“ (2023) – Citi předpovídá blockchainovou tokenizaci reálných aktiv ve výši 4–5 bilionů USD do 2030, což je ~80× nárůst oproti dnešku. Analytici konkrétně odhadují ~1,9 bil. USD v dluhu, 1,5 bil. v nemovitostech, 0,7 bil. v private equity/VC a ~0,5–1 bil. v dalších cenných papírech. Dále až 1 bil. USD v objemu obchodů v oblasti trade finance přes DLT. Tokenizace má být „killer use case“ pro další růst krypto-technologií [​cointelegraph.com​cointelegraph.com].
5. PwC US – „Tokenization in financial services: Delivering value…“ (2023) – PwC konstatuje, že regulátoři po celém světě nabývají hlubšího porozumění tokenizaci a cítí se s ní komfortněji, přičemž začínají vytvářet rámce pro začlenění digitálních aktiv do finančního systému​ [pwc.com]. Zároveň tokenizace může při správném navržení poskytnout jeden zdroj pravdy (jeden sdílený záznam) odolný proti podvodům, do něhož mohou mít regulátoři přímý náhled (např. provozováním uzlu v síti)​ [pwc.com].
6. Ledger Insights – AFME a DLT Pilot v EU (2023) – Asociace AFME doporučuje EU rychle upravit pravidla, neboť současné nařízení CSDR není plně kompatibilní s DLT tokenizací. DLT Pilot Regime platný od března 2023 umožňuje po dobu max. 6 let experimentovat s obchodováním a vypořádáním tokenizovaných cenných papírů. Umožňuje sloučit roli obchodního systému a vypořádání a dokonce přímý přístup retailu. První povolený subjekt je Prague CSD (Český centrální depozitář) jako DLT infrastruktura [​ledgerinsights.com​ledgerinsights.com].
7. Deloitte (Inside magazine) – „Tokenization of assets… Are you ready?“ (2019) – Upozorňuje, že tokenizace aktiv může zásadně disruptovat finanční průmysl a ti, kdo nebudou připraveni, riskují, že zůstanou pozadu. (Doslova: „The act of tokenizing assets threatens to disrupt… the financial industry, and those who are not prepared risk being left behind.“) [​wyoleg.gov].
8. McKinsey – „From ripples to waves: The transformational power of tokenizing assets“ (2024) – McKinsey pozoruje, že tokenizace se blíží bodu zvratu a instituce s připravenými blockchain schopnostmi získají strategickou výhodu. Varuje, že vyčkávat se starými platformami přináší riziko ztráty tržního podílu, neboť při objevení signálů (regulace, infrastruktura) mohou biliony hodnot rychle přejít on-chain a vytvořit velký hodnotový pool pro first-movers ​[mckinsey.com​mckinsey.com]. Doporučuje bankám, správcům a infrastrukturním hráčům již nyní posoudit, které aktiva a produkty by nejvíce těžily z přechodu na tokeny a kde tokenizace může urychlit jejich strategické cíle (vstup na nové trhy, nové produkty, získání klientů) [​mckinsey.com]. Rovněž radí sestavit partnerství napříč odvětvím a učit se spoluprací v pilotních hodnotových řetězcích, aby se vyhnuli situaci „hrát na honěnou“, až poptávka vyskočí​[mckinsey.com].
9. Fintech Galaxy (Bloomberg) – Odchody zaměstnanců bank do fintech (2022) – Analýza Revelio Labs ukazuje, že odchody pracovníků z velkých bank do fintech startupů vzrostly o 75 % od začátku pandemie (nejvyšší úroveň za dekádu). Odcházejí bankéři, inženýři, datoví specialisté – lákají je lepší podmínky a inovativní prostředí. Citován Christian Faes: „Je to válka o talenty. Najímáme špičkové inženýry z Facebooku a Amazonu a ti přirozeně netouží jít do bank s kódy z 80. let.“​[fintech-galaxy.com​fintech-galaxy.com]. Naznačuje to problém bank udržet tech talenty bez inovací.
10. The Financial Brand – „The Silent Banking Risk: Talent Gaps“ (2025) – Upozorňuje na kritický nedostatek talentů v bankovnictví. Téměř 2/3 finančních institucí mají potíže přitáhnout mladé talenty a 45 % zaměstnanců, kteří odešli, uvádí nedostatek možnosti rozvoje jako důvod​thefinancialbrand.com. Konzervativní kultura a pomalá adaptace tak mohou vést k odchodu schopných lidí jinam. Banky to řeší např. zaváděním moderních tréninkových platforem, ale klíčové je také nabízet zajímavé projekty (digitalizace, AI), jinak hrozí prohlubování talent gap.
11. BlackRock – Larry Fink Annual Letter (2023) – Přirovnání tokenizace k technologickému skoku: „If SWIFT is the postal service, tokenization is email itself – assets move directly and instantly, sidestepping intermediaries.“(Pokud je SWIFT poštovní služba, pak tokenizace je samotný email – aktiva se pohybují přímo a instantně, obcházejí prostředníky) [​blackrock.com]. Toto přirovnání vystihuje efektivitu tokenizace a zároveň implikuje ohrožení pro tradiční zprostředkovatele, pokud se nepřizpůsobí.
12. Deloitte – FSI Predictions 2025: Tokenized real estate – Deloitte předpovídá, že do roku 2035 bude tokenizováno ~4 biliony USD v realitních aktivech (globálně), oproti <0,3 bil. USD v roce 2024, s průměrným CAGR ~27 %. Tokenizace nemovitostí otevře nové trhy a produkty a pomůže překonat současné výzvy sektoru (nízká likvidita, vysoké transakční náklady, omezená účast retailu) [​www2.deloitte.com​www2.deloitte.com]. Deloitte uvádí tři hlavní komponenty tokenizovaného realitního ekosystému: tokenizované realitní fondy (~1 bil. USD do 2035), tokenizované půjčky a sekuritizace (~2,39 bil. USD) a tokenizované vlastnictví pozemků/projektů (~50 mld. USD) [​www2.deloitte.com].
13. Baltais & Sondore (2024) – Economic impact of RWA tokenization – Studie SSE Riga odhaduje, že tokenizace reálných aktiv může fundamentálně transformovat obchodování, úschovu a vypořádání a odstranit mnoho neefektivností stávajících trhů [​macroeconomics.lv]. Potenciální globální roční přínos při plné tokenizaci všech kategorií aktiv vyčísluje až na 2,4 bilionu USD (úspory díky vyšší efektivitě). Realistický scénář částečné adopce do 2030 dává roční přínos 31–130 mld. USD​[macroeconomics.lv]. Největší absolutní i relativní úspory jsou očekávány na obřích trzích s vysokou neefektivitou (např. FX trh by mohl ušetřit ~813 mld. USD ročně díky tokenizaci – díky vysokým objemům a dnes značným třecím plochám). Studie tak kvantifikuje ekonomický efekt tokenizace a vyzdvihuje automatizaci a vyšší likviditu jako zdroje těchto efektů.
14. Luzmo Blog – „How to deliver a personalized AI user experience“ (2023) – Zdůrazňuje roli AI při personalizaci práce s daty. Místo zahlcování uživatele tabulkami AI dokáže pochopit jeho potřeby a vyzdvihnout pouze relevantní informace, čímž činí data intuitivními. *„AI-driven UX ensures that users interact with data that
15. Luzmo Blog – „Personalizovaná AI uživatelská zkušenost“ (2023) – Popisuje, jak AI dokáže fungovat jako filtr a kurátor dat, který zajistí, že každý uživatel vidí právě ta data a analýzy, jež jsou pro něj relevantní, namísto zahlcení obecnými dashboard】. Díky AI mohou manažeři i klienti dostávat hyper-personalizované vhledy – např. místo stovky metrik jednoduché shrnutí klíčových trendů a upozornění na to, co vyžaduje pozornos】. To zvyšuje použitelnost velkých dat a umožňuje rychlejší akce. AI tak mění rozhraní finančních aplikací v inteligentní poradce, kteří ulehčují rozhodování tím, že odstraňují zbytečnou komplexitu a zdůrazňují důležité informace.

Zdroj: TKNZE