Banky v EU podléhají novým pravidlům pro držbu digitálních aktiv

Tento měsíc zveřejnil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) konečný návrh nového balíčku technických norem pro bankovní sektor Evropské unie, který obsahuje řadu dalších požadavků upravujících možnost bank držet digitální aktiva.

Tyto nové standardy byly přijaty Evropským parlamentem s cílem sladit je s reformami Basel III, které zavedl Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) po globální finanční krizi v letech 2007-2008. BCBS je výbor globálních orgánů bankovního dohledu, který byl zřízen guvernéry centrálních bank zemí G10 za účelem vydávání a udržování mezinárodních bankovních standardů. Cílem reforem Basil III bylo posílit odolnost bankovního sektoru.

Mezi změny, které reformy zahrnovaly, patřilo zvýšení minimálních kapitálových požadavků na banky, aby se zajistilo, že budou dostatečně schopné čelit ztrátám v době otřesů. Součástí je také přepracování rizikově váženého rámce BCBS, který přiděluje aktivům váhu na základě jejich rizikovosti, na jejímž základě se pak určuje, kolik kapitálu musí mít banka v rezervě v poměru k držbě daného aktiva.

Jakmile se BCBS dohodne, je implementace nových standardů ponechána na členských státech. Pro EU jsou tyto implementace známé jako CRR3/CRD6 a jejich specifika byla zveřejněna tento měsíc.

Asi nejvýznamnější je, že podle nových standardů EU je expozici vůči „kryptoaktivům“ přiřazena riziková váha 1 250 % a expozice banky nesmí překročit 1 % jejích základních aktiv. Výjimkou jsou stablecoiny vázané na aktiva (jinými slovy stablecoiny, které jsou vázané na jiná aktiva, jak je definuje evropská regulace trhů s kryptoaktivy), kterým je přidělena váha 250 %, a tokenizovaná tradiční aktiva včetně tokenů elektronických peněz.

Je pozoruhodné, že požadavky přijaté EU jsou přísnější než požadavky nařízené v rámci reforem Basel III. Reformy Basel III například stanovují 2% horní hranici pro expozici bank vůči digitálním aktivům oproti 1% hranici zavedené EU.

Větší banky budou také podléhat dodatečným požadavkům na vykazování svých expozic vůči digitálním aktivům. Banky musí každý rok zveřejňovat regulačním orgánům svou přímou a nepřímou expozici vůči digitálním aktivům, rizikovou expozici, popis zásad řízení rizik banky v souvislosti s expozicí vůči digitálním aktivům a další informace.

Nové standardy EU začnou platit od ledna 2025.

EU postupně snižuje rozdíly v regulaci

EU je již v zavádění právního rámce pro digitální aktiva dále než mnohé jurisdikce, a to díky průlomovému nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto Asset Regulation, MiCAR), které se vztahuje na mnoho digitálních aktiv, jež dosud nejsou regulována stávajícími pravidly upravujícími finanční nástroje (známými jako MiFID), a které formálně vstoupilo v platnost v červnu 2023 (ačkoli jeho ustanovení, která jsou stále revidována, se mají aktivovat postupně). V důsledku toho EU při konstrukci balíčku CRR3/CDR6 naroubovala mnoho požadavků Basel III na základ MiCA. Například definice použité ve výše uvedených pravidlech, jako jsou „tokeny vázané na aktiva“, jsou definovány v MiCA.

Mezi MiCA a novými, nastupujícími standardy CRR3/CDR6 se mezery v regulaci digitálních aktiv v EU neustále zmenšují. Nové standardy znamenají, že banky nyní budou muset pečlivě zvažovat digitální aktiva, která drží ve své rozvaze, a posuzovat míru rizika, kterou jejich přítomnost představuje. To odráží uznání, že digitální aktiva mnoha druhů budou i nadále přecházet do tradičního finančního systému, protože banky zvyšují jejich držbu a emitenti digitálních aktiv stále více využívají tradiční finanční instituce.

Některé nedostatky však přetrvávají. MiCA se obecně vztahuje na služby digitálních aktiv, nikoli na digitální aktiva samotná, ačkoli se vztahuje na omezený počet typů digitálních aktiv, včetně stablecoinů. Ačkoli se přesné hranice stále ještě vytyčují, aktiva jako BTC nespadají do MiCA přímo na základě chápání zákonodárce EU, že jsou plně decentralizovaná. Aktiva, která nespadají pod MiCA, mohou být stále regulována, pokud spadají do definice finančního nástroje stanovené nařízením MiFID, ale tato definice je úzká a poněkud neuchopitelná – a pravděpodobně se nevztahuje na aktiva, jako je BTC, pokud EU neuvidí světlo a neuzná je za cenný papír.

Přesto by pravidla platná pro poskytovatele služeb v oblasti digitálních aktiv měla mít vliv na širší odvětví bez ohledu na status jednotlivých aktiv. Subjekty nabízející služby v oblasti digitálních aktiv v EU musí získat licenci na národní úrovni. Vztahují se na ně další požadavky, jako je například povinnost mít kancelář v EU, provádět kontroly proti praní špinavých peněz (AML) a podávat o nich zprávy a uvádět pouze ta digitální aktiva, která jsou podložena bílou knihou. Samotný požadavek bílé knihy omezí počet nekvalitních mincí, které mohou být uvedeny na seznam licencovaných poskytovatelů služeb v EU.

Zda to stačí k ochraně občanů EU před nešvarem nepoctivých projektů digitálních aktiv, které nemusí spadat ani pod MiCA, ani pod MiFID, je jiná otázka, ale EU svůj přístup k regulaci digitálních aktiv neustále konzultuje a reviduje. Možná se nakonec dočkáme překlasifikování aktiv, o nichž se dlouho předpokládalo, že nejsou cennými papíry.

Zdroj: https://coingeek.com/eu-banks-subject-to-new-rules-on-digital-asset-holdings/