Bank of England chce vytlačit stablecoiny do regulovaného oběhu. Self-hosted peněženky mají být mimo hru
Bank of England vysílá velmi tvrdý signál o tom, jak si představuje budoucnost stablecoinů ve Spojeném království. V parlamentním slyšení k systémovým stablecoinům zástupkyně centrální banky Sarah Breeden uvedla, že v britském režimu nebudou přípustné tzv. unhosted wallets, tedy self-hosted peněženky bez regulovaného poskytovatele, který zajišťuje AML a KYC kontrolu. Pokud se tento přístup promítne do finálního režimu, půjde o jeden z nejpřísnějších evropských zásahů do architektury digitálních
Bank of England vysílá velmi tvrdý signál o tom, jak si představuje budoucnost stablecoinů ve Spojeném království. V parlamentním slyšení k systémovým stablecoinům zástupkyně centrální banky Sarah Breeden uvedla, že v britském režimu nebudou přípustné tzv. unhosted wallets, tedy self-hosted peněženky bez regulovaného poskytovatele, který zajišťuje AML a KYC kontrolu. Pokud se tento přístup promítne do finálního režimu, půjde o jeden z nejpřísnějších evropských zásahů do architektury digitálních peněz.
Fakticky je potřeba rozlišit dvě věci. První je samotný zákaz self-hosted držby stablecoinů mimo regulovaný finanční systém. Breeden ve slyšení výslovně řekla, že „unhosted wallets will not be permissible in the UK“ a že tento přístup se liší od amerického režimu. Druhou věcí je, že projednávaná pravidla Bank of England míří na systémové stablecoiny, tedy na budoucí situaci, kdy by se určitý stablecoin stal významně používaným v běžných platbách a mohl mít dopad na finanční stabilitu.
Právě tady je důležitá regulatorní nuance. Bank of England v listopadu 2025 navrhla režim pro sterlingové systémové stablecoiny, včetně požadavků na backing assets, redemption, provozní odolnost a dočasných holding limits. V konzultačním dokumentu centrální banka navrhla limity ve výši £20,000 pro jednotlivce a £10 milionů pro firmy, přičemž tyto limity označila za přechodné a odůvodnila je rizikem odlivu bankovních depozit a širších dopadů na finanční stabilitu.
Pro bankovní sektor je to zásadní. Bank of England tím potvrzuje, že stablecoiny nevnímá primárně jako „krypto produkt“, ale jako potenciální platební infrastrukturu s dopadem na depozitní základnu bank. Ve slyšení Breeden vysvětlila, že holding limits mají zabránit situaci, kdy by příliš rychlý přesun prostředků z bankovních účtů do stablecoinů oslabil financování bank a jejich schopnost poskytovat úvěry. Jinými slovy: britský dohled zde chrání nejen AML perimeter, ale i samotnou strukturu bankovního financování.
Z pohledu tokenizace je nejdůležitější zákaz self-hosted držby. Self-hosted wallets patří k základní logice veřejných blockchainů, protože umožňují držet aktivum přímo bez prostředníka. Britský model však zjevně směřuje jinam: stablecoin může fungovat, ale pouze uvnitř prostředí, kde je přítomen regulovaný intermediář a dohledově vynutitelné AML/KYC kontroly. To zvyšuje kompatibilitu s tradičním finančním systémem, ale současně to oslabuje jednu z původních vlastností blockchainových peněz — možnost přímého držení bez finančního zprostředkovatele.
Pro kapitálové trhy a širší digitální finance je to zároveň signál, že UK staví stablecoinovou infrastrukturu spíše jako regulovanou platební vrstvu než jako otevřený on-chain peněžní ekosystém. To může být atraktivní pro banky, velké platební instituce a infrastruktury, které chtějí právně čisté prostředí. Naopak pro část kryptosektoru to může být argument, že Británie sice stablecoiny povoluje, ale jen za cenu hlubokého začlenění do tradičního finančního perimeteru.
V evropském kontextu je tento vývoj důležitý i geopoliticky. ECB mezitím posouvá debatu směrem k integraci tokenizovaných trhů s penězi centrální banky, zatímco Bank of England se u stablecoinů soustředí na kontrolu distribučního modelu, AML perimeter a limity držby. To naznačuje, že budoucí evropský trh digitálních peněz nemusí být jednotný. Může vzniknout mozaika různých režimů: někde důraz na centrálně bankovní settlement anchor, jinde na omezený a zprostředkovaný stablecoinový oběh. Tento regulatorní rozdíl může mít dopad na to, kde budou firmy budovat infrastrukturu a jak budou strukturovat produkty pro přeshraniční použití.
Strategicky to v horizontu tří až pěti let pravděpodobně znamená jedno: vítězi nebudou projekty, které sázejí jen na technologickou čistotu, ale ty, které dokážou fungovat v regulatorně omezeném prostředí. Pokud Bank of England tento směr potvrdí, stablecoiny v UK nebudou fungovat jako volně držené digitální hotovosti, ale spíše jako kontrolovaná platební infrastruktura uvnitř regulovaného systému. Pro trh je to tvrdá, ale jasná zpráva: v Británii se nebude hrát o „decentralizované peníze“, ale o to, kdo postaví dohledově přijatelnou vrstvu digitálních peněz pro institucionální a masové použití.
Co to znamená pro vás
Převedeme článek do kontextu vaší role, firmy a oboru a vytvoříme praktický výstup, se kterým můžete dál pracovat.
Chcete vědět, co tento článek znamená přímo pro vás?
Přihlaste se a doplňte svůj profesní profil — ke každému článku vám pak vysvětlíme dopad přímo v kontextu vaší role, firmy a oboru.
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Doporučujeme také přečíst
Na základě vašeho čtenářského profilu a tématu tohoto článku AI pro vás vybrala nejvhodněji navazující čtení.