Americká kryptorevoluce: Trumpova administrativa vyhlašuje válku pravidlům Basel Committee

Autor: [Redakce Tokenizace.cz] – 8. srpen 2025

Na začátku srpna 2025 otřásla globálním finančním systémem zpráva, kterou málokdo čekal. Trumpova administrativa otevřeně zpochybnila autoritu Basel Committee on Banking Supervision (BCBS) v oblasti regulace kryptoměn. Tento krok, který americká zpráva označuje jako nutný pro podporu inovací, může zásadně ovlivnit stabilitu globálního finančního systému a tokenizační trhy v Evropě.

1250 % rizikové váhy: Proč jsou trnem v oku amerických regulátorů?

Od ledna 2026 mají podle BCBS vstoupit v platnost nová pravidla pro kapitálové požadavky na kryptoaktiva. Tato pravidla rozdělují kryptoaktiva do dvou hlavních skupin:

• Skupina 1 (Group 1a/1b): tokenizovaná tradiční aktiva a regulované stablecoiny s nízkým rizikem. Těm mohou být přiřazeny podobné kapitálové požadavky jako jejich tradičním ekvivalentům.
• Skupina 2 (Group 2a/2b): vysoce volatilní nebo neplně zajištěná kryptoaktiva.
  • 2a: částečně zajištěné stablecoiny s omezenou volatilitou.
  • 2b: nebankovní kryptoaktiva bez zajištění – Bitcoin, Ethereum a velká část DeFi tokenů.

Právě Group 2b nese rizikovou váhu 1250 %, což v praxi znamená, že banky musí proti každému euru expozice v těchto aktivech držet jedno euro vlastního kapitálu. To je ekvivalentní účetnímu odepsání těchto aktiv z pohledu regulované banky.

Důvody pro tak vysokou sazbu?

• extrémní volatilita,
• nízká likvidita v krizových obdobích,
• rizika související s nelegálními aktivitami,
• nedostatek dohledu nad decentralizovanými emisemi.

Proč Trump brojí proti 1250 %

Trumpova administrativa označila tato opatření za překážku pro konkurenceschopnost amerických bank a rozvoj inovací. Uvádí, že BCBS „nemá žádnou právně závaznou autoritu“[2] a navrhuje rizikově orientovaný přístup:

• Pokud jsou tokenizovaná aktiva plně krytá a obchodovaná na regulovaných trzích, měla by mít stejné kapitálové zacházení jako jejich tradiční podoba.
• Stablecoiny, které jsou transparentní a rezervně zajištěné, by neměly nést 1250 %, ale spíše 0–20 %.

Tento přístup odpovídá nedávno přijatému GENIUS Actu, který stanoví 100% krytí stablecoinů státními dluhopisy USA[3]. Cílem je, aby dolarové stablecoiny fungovaly jako digitální prodloužení americké měny – bez zátěže extrémních kapitálových bariér.

Rizika pro Evropu: „digitalizovaná dolarizace“ a regulační past

Evropská unie implementuje Basel standardy prostřednictvím CRR3, zatímco nařízení MiCA omezuje používání stablecoinů bez regulace[5]. Výsledky:

• Evropské banky budou čelit násobně vyšší kapitálové zátěži než jejich američtí konkurenti.
• Tokenizované produkty denominované v USD dostanou v USA lepší regulatorní podmínky.
• ECB varuje, že digitální dominance dolaru může vést k oslabení přenosu měnové politiky v eurozóně a zvýšení nákladů financování[4].

Tokenizace v ohrožení?

Evropský trh s tokenizovanými aktivy má podle expertů (např. Boston Consulting Group, Deloitte) potenciál k exponenciálnímu růstu[6][7]. Pokud ale zůstane pod přísnějším kapitálovým režimem než USA, hrozí odliv inovací a kapitálu do prostředí s příznivějšími podmínkami – především do USA.

Co může Evropa dělat?

Evropa má několik možností, jak reagovat:

1. Zrychlit digitální euro (CBDC): nabídnout silnou alternativu vůči dolarovým stablecoinům.
2. Podpořit eurovou tokenizaci: zavést jasné, přiměřené kapitálové a rezervní požadavky.
3. Globální koordinace: zapojit platformy G20 a FSB k hledání harmonizovaného přístupu a omezení regulatorní arbitráže.
4. Podpora projektů zaměřených na regulovanou tokenizaci aktiv ve skupině 1: Evropa musí aktivně podporovat projekty, které využívají bezpečnou a regulovanou strukturu tokenizace tradičních aktiv (Group 1a/1b) a zároveň efektivně pracují s infrastrukturou kryptoaktiv skupiny 2 (např. stablecoiny nebo kryptoměny jako prostředek vypořádání transakcí).

Takový přístup vyžaduje přijetí regulovaného tokenizačního standardu – hybridního ekosystému, který kombinuje důvěru a stabilitu tradičního finančního sektoru s inovacemi digitálního prostoru. Tento model může Evropě nabídnout konkurenční výhodu vůči USA, posílit její autonomii, a zároveň podpořit finanční inovace v prostředí, které respektuje evropská regulační pravidla a tržní zvyklosti.

Klíčem k úspěchu bude zapojení IT dodavatelů, fintech specialistů i regulovaných subjektů do navrhování a implementace této infrastruktury. Banky, centrální instituce i poskytovatelé technologických řešení by měli začít pracovat na adaptaci těchto modelů – dříve, než trh a kapitál odejdou jinam.

Evropa na rozcestí

Kapitalová váha 1250 % má chránit stabilitu bank, ale současně může dusit inovace. Zatímco Spojené státy otevřeně zpochybňují Basilej a staví vlastní digitální strategii, Evropa stojí před volbou: přizpůsobit se nové realitě, nebo riskovat ztrátu vlivu a inovací v digitální ekonomice.

Rozhodnutí v následujících měsících budou klíčová nejen pro evropské banky, ale i pro měnovou politiku a strategickou pozici eura ve světě digitálních financí.

---

Zdroje:

1. Basel Committee Cryptoasset Standards 2023
2. Trump Administration’s Digital Assets Report, červenec 2025
3. GENIUS Act (2025)
4. ECB Financial Stability Review, 2025
5. MiCA Regulation EU, 2025
6. Boston Consulting Group Tokenization Report, 2023
7. Deloitte Tokenization Insights, 2024
8. Standard Chartered Stablecoin Market Outlook, 2025