Aleš Michl rámuje bitcoin jako diverzifikaci rezerv, ne jako revoluci. Pro centrální banky je to důležitější, než kdyby mluvil jako kryptomisionář

Základ článku: autorský text vychází především z projevu guvernéra ČNB Aleše Michla A Central Bank. And Bitcoin. na Bitcoin Conference 2026 a ze souvisejících veřejných vyjádření ČNB.

Guvernér České národní banky Aleš Michl znovu otevřel téma, které je pro centrální banky mimořádně citlivé: může mít bitcoin místo v rezervách? Důležité ale je, jakým jazykem o něm mluvil. Ne jako o měnové revoluci, ne jako o náhradě zlata a už vůbec ne jako o politickém gestu. Michl jej zasadil do mnohem konzervativnějšího rámce: jako malé, rizikové, ale potenciálně užitečné aktivum pro diverzifikaci rezervního portfolia.

V projevu uvedl, že podle nové studie ČNB může jednoprocentní alokace do bitcoinu zvýšit očekávaný výnos portfolia, zatímco celkové riziko v korunovém vyjádření zůstává přibližně stejné. Vysvětlení je klasické portfoliové: bitcoin má podle této argumentace nízkou dlouhodobou korelaci s mnoha tradičními aktivy, a proto může v malé váze zlepšit poměr očekávaného výnosu a rizika. To není kryptoměnový manifest. To je řeč správce rezerv, který testuje, zda má extrémně volatilní aktivum v malém objemu diverzifikační funkci.

Michl přitom rizika nezlehčoval. V projevu výslovně připustil, že cena bitcoinu může být mnohem vyšší, ale také může jít na nulu. Tato formulace je důležitá právě proto, že zazněla před bitcoinovým publikem. Guvernér tím nedělal reklamu bitcoinu jako bezpečnému aktivu. Naopak jej zařadil mezi aktiva, která mohou mít v portfoliu smysl jen tehdy, pokud je jejich riziko správně omezeno, změřeno a zasazeno do celkové strategie rezerv.

Celá debata má přitom delší historii. V lednu 2025 Michl veřejně připustil možnost zkoumat bitcoin jako součást rezervní diverzifikace a Financial Times tehdy informovaly, že by teoreticky mohlo jít až o 5 % rezerv. To vyvolalo velmi ostrou reakci. Prezidentka ECB Christine Lagarde následně uvedla, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv žádné centrální banky v rámci General Council ECB; Česká národní banka je jeho členem. Reuters tehdy citovala její důraz na to, že rezervy musí být likvidní, bezpečné a spolehlivé.

Právě proto je aktuální Michlův tón významný. Posouvá debatu z roviny „centrální banka kupuje bitcoin“ do roviny „centrální banka zkoumá extrémně malé digitální aktivum v portfoliové laboratoři“. ČNB už dříve uvedla, že práce s digitálními aktivy v testovacím portfoliu nemá být vnímána jako politické prohlášení nebo endorsement, ale jako způsob, jak technologii a tržní infrastrukturu poznat zevnitř. Michl v rozhovoru publikovaném ČNB zdůraznil, že zapojení do bitcoinu neznamená jeho schvalování a že porozumění těmto technologiím je součástí mandátu centrální banky.

Z pohledu finanční stability je na tom nejzajímavější napětí mezi dvěma světy. Na jedné straně stojí tradiční centrální bankovní konzervatismus: rezervy mají být likvidní, bezpečné, auditovatelné a politicky neutrální. Na druhé straně rychle roste svět digitálních aktiv, stablecoinů, tokenizace a nových settlementových vrstev, které už centrální banky nemohou ignorovat. Michlův přístup se nesnaží tento konflikt vyřešit ideologicky. Snaží se ho převést do analytické otázky: co se stane s portfoliem, když se velmi malé procento rezerv vloží do aktiva, které se chová jinak než dluhopisy, akcie nebo zlato?

To je pro Česko zajímavé i reputačně. ČNB tím nevystupuje jako krypto centrální banka. Vystupuje jako instituce, která je ochotná testovat okraj portfolia, ale zároveň otevřeně říká, že bitcoin může spadnout na nulu. Tato dvojí formulace je důležitá. Umožňuje vést debatu o digitálních aktivech bez naivity, ale také bez automatického odmítání všeho, co nepatří do tradiční rezervní výbavy.

Pro tokenizaci a digitální kapitál je tato debata širší než samotný bitcoin. Ukazuje, že i centrální banky začínají rozlišovat mezi ideologií krypta a praktickou znalostí digitálních aktiv. Bitcoin v tomto případě není platební infrastrukturou, stablecoinem ani tokenizovaným cenným papírem. Je ale extrémním testem otázky, jak se veřejné instituce mají dívat na digitální aktiva, jejich custody, oceňování, volatilitu, audit, reputační riziko a dlouhodobou roli v portfoliu.

Nejdůležitější závěr proto neleží v tom, zda ČNB bitcoin skutečně koupí. Leží v tom, že guvernér centrální banky dokázal před kryptopublikem říct větu, kterou musí slyšet i tradiční finanční sektor: digitální aktivum může být zajímavé, ale pouze tehdy, pokud projde portfoliovou, rizikovou a institucionální disciplínou. To je mnohem silnější signál než nadšený projev o budoucnosti peněz. V prostředí centrálních bank totiž revoluce nezačíná heslem. Začíná tím, že se nová třída aktiv dostane do seriózního modelu rizika.

Odkazy a zdroje

Primární zdroj: Česká národní banka — A Central Bank. And Bitcoin., projev Aleše Michla na Bitcoin Conference 2026, 28. dubna 2026.
https://www.cnb.cz/en/public/media-service/speeches-conferences-seminars/presentations-and-speeches/A-Central-Bank.-And-Bitcoin./

Primární zdroj: BIS — Aleš Michl: A central bank. And bitcoin., 30. dubna 2026.
https://www.bis.org/review/r260430b.htm

Primární zdroj: Česká národní banka — CNB Governor: Engaging with bitcoin does not mean endorsing it, 29. dubna 2026.
https://www.cnb.cz/en/public/media-service/interviews-articles/CNB-Governor-Engaging-with-bitcoin-does-not-mean-endorsing-it/

Sekundární zdroj: Ledger Insights — Czech central bank governor frames bitcoin as reserve diversifier, not revolution, 29. dubna 2026.
https://www.ledgerinsights.com/czech-central-bank-governor-frames-bitcoin-as-reserve-diversifier-not-revolution/